Kefalonie – ostrov kapitána Correliho

Kefalonie – ostrov kapitána Correliho

Kefalonie je s rozlohou 781 km2 největším ostrovem Jónského souostroví a šestým největším ostrovem Řecka. Tento obrovský zelený ostrov se pyšní nádhernou nedotčenou přírodou, krásnými velkými plážemi, pestrou vegetací, výskytem vzácných živočichů a azurově modrým mořem. Je tak ideální destinací pro strávení pohodové a klidné dovolené.

Kromě úchvatných přírodních scenérií však na ostrově najdete také bohaté kulturní a historické dědictví. Nachází se zde řada památek, z nichž většina byla z části bohužel zničena několika zemětřeseními. První osídlení ostrova Kefalonie se datuje přibližně do roku 50 000 před Kristem. Největšího rozkvětu však ostrov dosáhl v mykénském období, tedy v 6. a 5. století př. n. l., kdy zde existovaly čtyři samostatné městské státy – Pali, Krani, Sami a Proni. Ve 2. století před Kristem připadl Římanům, poté byl po dvě století pod nadvládou Benátek. Dnes je Kefalonie administrativním centrem souostroví a žije na ní okolo 45 tisíc obyvatel.

Své jméno získal ostrov po athénském vůdci a válečníkovi Kephalovi, čtyři samostatné městské celky pak po jeho synech. Další verze říká, že díky své velikosti a politickému významu byl tento ostrov vždy považován za přirozeného zástupce, jakousi hlavu všech Jónských ostrovů (řecky hlava = kefáli). Podle Homéra byla Kefalonie ve starověku součástí Odysseova království, proto každý, kdo touží poznat tuto mytickou oblast, by neměl Kefalonii vynechat. Bohatá historie je na první pohled viditelná i dnes – mohutná pevnost chránící ostrov před nájezdy nepřátel, spousta kostelů a klášterů, lidové ikony, mykénské hroby, zbytky antických staveb a středověké zříceniny dávají ostrovu typickou a nezaměnitelnou atmosféru dávných časů.

V roce 1953 postihlo ostrov silné zemětřesení, které srovnalo se zemí většinu měst a jejich staveb, zůstalo stát jen několik málo domů. Jediným městem, které katastrofu ustálo, bylo Fiskardo na severu ostrova. Je situováno v blízkosti Ithaky a obklopují ho cypřišové porosty. Do dnešních dní se podařilo dochovat domky benátského typu z 18. století, které jsou soustředěny kolem přístavu a září nejrůznějšími pastelovými barvami. Díky nim je Fiskardo považováno za nejkrásnější vesnici nejen na tomto ostrově, ale v celém Řecku. Z původně poklidné vesničky se tak stalo živé a moderní město plné turistů, kde se v hlavní sezóně nedá téměř hnout. Navíc jsou všechny ubytovací kapacity beznadějně plné. Rozhodně se však vyplatí se sem alespoň na chvíli podívat. V úzkých uličkách jsou schovány malé obchůdky se suvenýry a nejrůznějším zbožím. Útulné kavárny a restaurace lákají k posezení a ochutnávce místních specialit. Ve Fiskardu je také důležitý přístav, který zajišťuje spojení se sousedním ostrovem Lefkada. V přístavu můžete pozorovat i luxusní jachty, malé výletní lodě a rybářské bárky. U vesničky se tyčí maják.

Foto: Kefalonie - Exotic Myrtos Beach

Hlavním městem a největším přístavem ostrova je Argostoli ležící v zálivu, kde je doslova zahaleno bujnou vegetací. V roce 1953 bylo město zničeno zemětřesením, ale následně podle starých nákresů znovu vystavěno. Podařilo se tak vyvolat dojem, že si zachovalo původní ráz. V Argostoli je vyhlášená kvalitní tržnice, kde rybáři prodávají své čerstvé úlovky rovnou ze člunů. Pobřeží je lemováno tavernami, z nichž je hezký výhled jak na moře, tak i na zalesněné svahy na protější straně zálivu. Přes záliv se klene kamenný most Drapanos z roku 1813, který přečkal bez úhony zemětřesení, a dodnes spojuje Argostoli se sousedním městem Sami.

V Argostoli se doporučuje návštěva Historického muzea a Muzea lidových tradic, kde získáte ucelený přehled o historii ostrova a také zjistíte, jak vypadal předtím, než jej postihlo zemětřesení. Je zde vystavena sbírka nábytku, oděvů, historických dokumentů, maleb a rekonstruovaných místností. V hlavním městě je možné navštívit také Archeologické muzeum, které je věnováno nálezům z mykénského období. Zajímavá je i místní knihovna Korgalenios, jež je jednou z největších v Řecku.

Nedaleko hlavního města se nacházejí tzv. mořské mlýny zvané Katavothres, které jsou ojedinělým geologickým fenoménem ostrova. Jejich poháněcí silou byla mořská voda, která se řítila průrvami ve vápencových skalách do neznámých hloubek. Na zemský povrch se voda dostala až po sedmnáctikilometrové cestě pod zemí na východním pobřeží ostrova u vesnice Karavomilos nedaleko Sami. Obec Karavomilos je vyhledávaná také jako dobré výchozí místo k jeskyni Melissani, která byla objevena až v roce 1953, kdy se při zemětřesení zřítila její klenba. Je zasvěcena bohu Panovi a její název by se dal přeložit jako Nachová jeskyně, ale díky pronikajícím slunečním paprskům hraje spíše všemi odstíny modré. V jeskyni se vytvořilo také podzemní solné jezero, návštěvníci se po něm mohou svézt ve člunu.

Foto: Kefalonie - Atheras Bay

Další vyhledávanou jeskyní je Drogarati, která patří k nejkrásnějším veřejně přístupným jeskyním v Řecku. Je stará 150 milionů let a pyšní se krásnými červenými stalagmity a stalaktity. Po strmých schodech sejdete do ohromného sálu, jehož akustika je opravdu vynikající a proto se zde v létě konají koncerty. Atraktivním místem je i tzv. bezedné jezero Avythos, někdy též Akoli nacházející se nedaleko vesnice Agios Nikolaos.

Ostrov Kefalonie je převážně hornatý, v pohoří Ainos se zvedá nejvyšší hora Megas Soros dosahující nadmořské výšky 1 628 metrů. V oblasti se nachází také přírodní rezervace s lesy chráněných kefallonských jedlí, které se vyskytují i na samotném vrcholu této hory, na níž kdysi trůnila svatyně ainoského Dia. Místo je významné také tím, že se zde pohybují stáda volně žijících divokých koní. V horách na severozápadě ostrova je ukryté městečko Kastro, které bylo původním hlavním městem ostrova. Původně zde okolo benátské pevnosti Agios Georgios z 16. století vyrostla jen malá vesnička, ta se časem rozrostla až na hlavní ostrovní centrum.

Vesnice Markopoulo na jihovýchodě ostrova se stala vyhledávaným cílem věřících. Při oslavách svátku Nanebevzetí Panny Marie dne 15. srpna se každoročně v blízkosti místního kostela a zvonice objevují stovky neškodných hadů, kteří mají na hlavách vyobrazen křížek. Místní obyvatelé je považují za symbol štěstí, snaží se jim pomáhat a chránit je. Pouze několikrát se totiž hadi neobjevili, a to v období německé okupace Řecka a před každým zemětřesením. Mnoho poutníků sem však přichází také kvůli stříbrné ikoně Panny Marie s Jezulátkem. Dalším významným poutním místem je pak také klášter sv. Gerassima, patrona ostrova nad vesnicí Assos.

Na jižním výběžku poloostrova Paliki se na ostrově Kefalonie rozkládá poměrně malé a poklidné letovisko Kounopetra. Název městečka by se dal přeložit jako „pohybující se kámen“ a je odvozen od skály v moři, která až do zemětřesení v roce 1953 v rozbouřeném moři stále kývala ze strany na stranu. Teprve poté se stabilizovala, ale do pohybu se však podle geologů dala sousední menší skála. Tento zajímavý přírodní úkaz dodnes nepřestal zajímat vědce z nejrůznějších oborů.

Při popisu Kefalonie se nelze nezmínit o překrásných plážích, kterými je lemována. Jejich výhodou oproti plážím na jiných ostrovech je to, že nejsou přelidněné. Na řadě z nich navíc můžete vidět Modrou vlajku Evropské unie, osvědčující mimořádnou čistotu vody. K těm nejvyhledávanějším patří pláž Mirtos, která svými bílými skalami a neuvěřitelnou barvou vody vytváří těžko popsatelnou atmosféru. Každému se při prvním pohledu na ni doslova zatajuje dech. Nachází se na západním pobřeží a patří k nejfotografovanějším lokalitám nejen na Kefalonii, ale i celých Jónských ostrovech. Za návštěvu pak jistě stojí pláže jako Makris Yalos, Platis Gialos, Katelios, Skala, Kaminia, Lourdata, Agios Thomas, Avithos, Sami, Antisami, Lepeda, Petani, Xi a řada dalších. Turistický ruch se soustřeďuje především v okolí Lassi a několika dalších střediscích na jižním pobřeží. Pokud máte dobrodružnější povahu, neváhejte a vydejte se do vnitrozemí, které je ideální pro poznávací výlety.

Kefalonie je díky vysokému počtu slunečních dní místem, kde se na úrodných planinách daří vinné révě. Vyrábí se zde věhlasné místní víno Robola, jehož poptávka výrazně převyšuje nabídku. Ostrov se proslavil také jako dějiště románu „Mandolína kapitána Correliho“. Na pláži Andisamos u městečka Sami se v roce 1994 natáčel i stejnojmenný film s Penélope Cruz a Nicolasem Cagem v hlavních rolích.

- jap -

Předchozí články z Řecka:
Ios - rušné prázdninové středisko
Eretria
Lefkada – klenot Jónského moře
Idra
Rhamnus

Článek byl zobrazen 37 740 krát.