Počasí v Řecku

Přestože převážná většina turistů navštěvuje Řecko během letních měsíců, v zemi je krásně po celý rok. Země má totiž příjemné teplé středomořské klima. Vzhledem k tomu, že je Řecko poměrně velké, počasí se v jednotlivých oblastech dosti liší. Obecně je možné Řecko rozdělit do čtyř klimatických zón, které jsou ovlivňovány kontinentálními vlivy. 

Celoročně příjemné počasí dělá z Řecka vyhledávaný turistický cíl i během jarních či podzimních měsíců. V létě je převážně slunečno a teploty se v různých částech země šplhají přes tropických 30 stupňů Celsia. Zejména na jihu se pak stává, že se teploty krátkodobě vyhoupnou až na 40 stupňů. Jarní měsíce jsou ideální pro poznávání památek, protože v dubnu a květnu se teploty v celém Řecku pohybují obvykle okolo 25 °C. Stejně tak je tomu i během podzimních měsíců, kdy ještě většinou přetrvává pěkné slunečné počasí a teploty neklesají pod 23°C. Pouze noci na jaře a na podzim bývají chladnější a občas se stane, že oblohu zahalí mraky a spustí se déšť, který však nemívá dlouhého trvání.

Foto: Korfu

Počasí v Řecku je hodně ovlivňováno také větry, které se již staly součástí života Řeků a jsou hojně diskutovaným tématem. Tak jako se u nás předpovídá, kdy bude pršet, tak v Řecku se řeší, kdy přijde vítr. Větry jsou zejména na řeckých ostrovech faktorem, který ovlivňuje život místních obyvatel. Rybáři jsou na nich závislí, protože ovlivňují jejich úlovky. Nejznámějšími větry jsou meltemi – suché větry přicházející ze severozápadu, které po poledni sílí a k večeru ztrácí na intenzitě. Meltemi vznikají na dalekých Azorských ostrovech, kde v důsledku tlakové níže dochází k odlivu vzduchu. Z Řecka se pak tyto větry přemisťují do Asie. 

Druhým známým řeckým větrem je maistro, který ovlivňuje především Jónské ostrovy. Tento vítr přichází ze severozápadu a fouká od července do srpna. Maistro stejně tak jako meltemi pomáhá regulovat teplotu na přijatelné úrovni. Nejsilnější je po poledni a se setměním opět ustává. Tento vítr však není tak silný jako meltemi, mnozí jej označují za velmi příjemný a když začne foukat, většina lidí to uvítá. Díky němu jsou také některé části Jónských ostrovů vyhledávanými destinacemi pro milovníky windsurfingu. Třetím známým řeckým větrem je scirocco (širokko), který zasahuje především Kyklady a Krétu. Fouká hlavně na jaře, naposledy se s ním můžete „setkat“ v květnu. Tento teplý jižní vítr přináší vlhký vzduch a často také prach a písek z daleké Sahary. Že foukal scirocco poznáte podle toho, že je vše jakoby zaprášené. 

Rozdělení řeckého počasí podle klimatických zón

Severní a východní Řecko – v těchto oblastech je možné pozorovat největší výkyvy teplot mezi dnem a nocí a také mezi létem a zimou. Tyto části země jsou také dosti bohaté na srážky, z celého roku jsou zde pouze 3 až 4 tzv. suché měsíce, kdy se více vody odpařuje, než je srážek.

Pobřeží a ostrovy západního Řecka - západní pobřeží Řecka s přilehlými ostrovy omývanými Jónským mořem jsou další klimatickou oblastí. Jde o oblast poměrně vlhkou s mírným klimatem i během zimních měsíců (teplota neklesá zpravidla pod 10 stupňů Celsia). Původcem tohoto mírného počasí jsou větry přinášející ze západu srážky. Tato část Řecka je dosti bohatá na vodu, k dešťovým srážkám dochází hlavně od listopadu do března. Díky dostatečné závlaze je zde bohatá vegetace a to i v průběhu suchých letních měsíců.

Střední Řecko a oblast Athén – tato část Řecka je značně ovlivňována kontinentálními vlivy. Vzhledem k tomu, že leží již dosti na jihu, je možné zde počítat s více suchými měsíci, než na severu Řecka. Obecně se dá říct, že v těchto místech neprší 4 až 5 měsíců, vzduch je suchý a dochází k velkému vypařování vody. 

Jižní Řecko – jednou z nejsušších a nejteplejších oblastí Řecka je jižní Řecko. Tuto klimatickou oblast zastupuje především ostrov Kréta a Rhodos. Průměrná roční teplota je 19 stupňů Celsia a průměrné roční srážky se rovnají asi polovině ročních srážek, které spadnou na ostrově Lefkada v Jónském moři. Maximální teplota vzduchu se zde pohybuje okolo 46 stupňů Celsia. Samostatnou kapitolou jsou však horské oblasti, které mají své vlastní podnebí a to se výrazně liší od podnebí v nízko položených oblastech. Tak se i na Krétě ve výškách nad 1000 metrů můžete ještě v červnu setkat se sněhem.