Vravron - naleziště známé také pod názvem Bauron

Vravron - naleziště známé také pod názvem Bauron

Nedaleko Athén se rozkládá rozsáhlé naleziště Vravron známé také pod názvem Bauron. Leží asi 8 km severovýchodně od Markopoulonu a kromě trosek dávných staveb zde dnes najdete i zajímavé muzeum a malou vesnici.

Vravron se od jiných archeologických nalezišť odlišuje tím, že neleží na vrcholku vyvýšeniny, ale na jejím úpatí. Na hřebeni kopce stojí půvabná malá byzantská kaple zasvěcená sv. Jiří – Agios Georgios. Vesnice i naleziště se nachází v bažinatém údolí, které ze všech stran obklopuje zemědělská půda.  Jde tedy o atraktivní místo situované uprostřed přírody. Místní obyvatelé jsou velmi vstřícní a příjemní, zatím sem totiž ve velké míře nepronikl turistický ruch a denně se tudy proto nevalí davy návštěvníků.

Foto: chrám bohyně Artemis    Autor: photogon

Tato oblast se může pochlubit velmi zajímavou historií. V centru všeho zájmu je tajemná svatyně bohyně Artemis, ze které se do dnešní doby podařilo dochovat bohužel jen základy. Artemis je řeckou obdobou římské bohyně Diany, dcery Dia a sestry Apollona. Často bývala nazývána bohyní luny a zároveň bohyní zrození a plodnosti, lovu a zvěře, obzvláště medvědů.

Právě ve Vravronu bývala Artemis v minulosti uctívána. Každé čtyři roky se zde na její počest konaly oslavy, při kterých byly prováděny záhadné obřady a mladé dívky tančily převlečené za medvědy. Tyto tance jsou popsány již v díle „Lysistrata“ od Aristofana. Stejně tak, jako v případě dalších řeckých kultů, se doposud nepodařilo zjistit, jak a proč vznikly.

Události ve Vravronu jsou vylíčeny také v divadelní hře „Ifigenie v Aulidě“ od řeckého dramatika Euripida. Ifigenie byla dcerou krále Agamemnona a jeho manželky Klytaiméstry. Za svého života byla nařčena, že má na svědomí silný vítr, který zabránil řeckým lodím před vypuknutím trojských válek vyplout z Tróje. Vítr byl na lodě seslán odplatou za zabití jednoho ze zvířat, která se těšila ochraně bohyně Artemis – s největší pravděpodobností šlo o medvěda. Agamemnon tak ve Vravronu svou dceru Ifigenii obětoval na oltáři bohyně Artemis, aby mohly lodě konečně vyplout.

Podle Euripida bohyně Artemis Ifigenii ušetřila. Nechtěla totiž dopustit, aby byl její oltář potřísněn lidskou krví. Oběť v podobě dívky proto nahradila tělem jelena. Ifigenie tak jako výraz díků, založila ve Vravronu svatyni zasvěcenou bohyni Artemis. Další verze tohoto příběhu však říká, že Ifigenie byla obětována a její hrob zde byl dokonce objeven v těsné blízkosti trosek budovy známé jako Posvátný dům. V něm během oslav pobývaly pohanské kněžky uctívající kult bohyně Artemis.

Ve 4. století před Kristem byla celá oblast zaplavena a všechny komunity, které zde do té doby existovaly, zmizely. Ke znovuobnovení vesnice Vravron došlo postupně během odkrývacích prací, které začaly v roce 1946. Archeologický průzkum zde probíhal až do roku 1963. Byly při něm objeveny trosky chrámu z 5. století před Kristem. V jeho sousedství se nachází „stoa“, což je krytá kolonáda, která je pravděpodobně ještě starší než samotný chrám. Nápisy, které najdete v interiéru, ji popisují jako „Parthenon medvědů“. Nalezeny zde byly také kamenné pohovky, které dokládají, že místnosti v budově sloužily jako jídelny a společné ložnice.

Foto: chrám bohyně Artemis    Autor: photogon

Nedaleko kryté kolonády jsou patrné pozůstatky jednoho z nejstarších kamenných mostů na světě. Byl postaven někdy v 5. století před naším letopočtem. Další archeologické nálezy svědčí o tom, že zde v minulosti kromě mostu stávaly ještě i stáje, tělocvična a další stavby. Ty však ještě nebyly řádně odkryty. Rozhodně nevynechejte návštěvu Archeologického muzea, které ukrývá početnou řadu exponátů nejen z Vravronu, ale také z dalších lokalit. Kromě jiného zde najdete objemný model chrámu, můžete si tak vytvořit vlastní představu o tom, jak to na místě kdysi vypadalo. Dalším zajímavým exponátem je ozdobný džbán, datovaný do období 1200 – 1000 před Kristem. Džbán byl nalezen na místě někdejšího mykénského pohřebiště v Perati. Za zmínku stojí také detailně propracovaná socha dívky křečovitě k sobě tisknoucí králíka pocházející ze 4. století před Kristem. Ze stejného období pochází ještě řada dalších soch, byst, keramika, šperky i votivní reliéf bohyně Artemis. Na něm je bohyně znázorněna jak vítá poutníky všech věkových kategorií.

- jap -

Předchozí články z Řecka:
Elounda – luxusní krétské letovisko
Athény - Muzeum Benaki
Karystos
Národní zahrady v Athénách
Ithaka – Odysseův ostrov

Článek byl zobrazen 3 262 krát.