Evia – zapomenutý kraj

Evia – zapomenutý kraj

Ostrov Evia je druhým největším ostrovem v Egejském moři. Leží zhruba uprostřed Řecka mezi pevninou a souostrovím Sporady. Řekové o krásách ostrova dobře vědí, ale turistů sem zatím během roku zavítá jen relativně málo. Může za to především nedostatečná propagace a absence ostrova v turistických průvodcích.

Evia je po Krétě druhým největším ostrovem v zemi a stejně jako na Krétě, i zde panuje specifické prostředí a člověk má pocit, jako by ani nebyl v Řecku. Je zde totiž patrný značný vliv Albánie od jihu a od severu pak vliv Turecka. Evia je ideální destinací pro všechny, kdo touží strávit dovolenou v klidné oblasti nepřeplněné turisty. Čeká zde na vás teplé čisté moře, neodolatelné západy slunce a skvělé potápění. Je však třeba upozornit, že opravdu kvalitních pláží najdete na ostrově poskrovnu, možná také proto dávají rekreanti přednost níže položeným ostrovům. 

Evia je poměrně hornatá a táhne se v délce 175 kilometrů. Od pevniny je oddělena jen úzkým kanálem, který překlenují dva mosty. V nejužším místě ostrov od řecké pevniny dělí jen 40 metrů. V legendách se praví, že vládce moří Poseidon máchnutím trojzubce vytvořil průplav, kterým oddělil ostrov od pevniny, čímž vznikla Evia. Sám Poseidon si ostrov velmi oblíbil a pobýval na něm ve svém podmořském paláci. Seznam pozdějších obyvatel uvádí téměř všechny útočníky, kteří kdy získali nadvládu nad Řeckem. Ve výčtu nechybí Makedonci, Frankové, Římané, Byzantinci, Benátčané a samozřejmě také Turci, kteří nakonec v roce 1830 navrátili ostrov Řekům. Všechny zmíněné kultury Eviu nějakým způsobem poznamenaly, proto je tak kosmopolitní a kulturně pestrá.

Nejvyšším vrcholem je hora Dirfys, která dosahuje nadmořské výšky 1749 metrů. Krajina je neobyčejně úrodná, porostlá lesy, sady, olivovými háji a vinohrady. Říká se, že nejlepší řecká retsina pochází právě odtud. Díky své velké rozloze 3 655 km2 nabízí Evia dostatek nejen přírodních krás, ale také samotné historie. Podle jedné legendy je jméno tohoto ostrova odvozeno od nymfy Euboea, kterou Poseidon unesl otci a držel v zajetí na ostrově. Tato nymfa se stala ochránkyní pitné vody - místních kašen a studní. Jiná verze zase říká, že původní název Euboea znamená v překladu „místo, kde je hojnost dobytka“ a zdejší rozlehlé pastviny tomuto tvrzení dávají za pravdu. 

Na ostrově v současnosti žije okolo 217 tisíc obyvatel, z nichž převážná většina obývá velká města, jako je Chalkida, Eretria či Karystos. Chalkida je hlavním městem ostrova a je domovem pro cca 50 tisíc lidí. Průmyslový přístav města Chalkida je většinou první atrakcí, která čeká na návštěvníky po příjezdu na ostrov. Jinak se ovšem město pyšní mnoha historickými a architektonickými klenoty, které stojí za to vidět. Velmi zajímavý je zdejší průplav Evvoikos, který je široký pouhých 40 metrů a proslul nevysvětlitelnými proudy, které se z nepochopitelných důvodů jednou změní třeba desetkrát za den a podruhé sotva jednou. Název Chalkida je odvozen od řeckého výrazu „halas“, což znamená „měď“. Tento kov býval v minulosti pro celou Eviu jedním z největších zdrojů zisku. V Chalkidě si dnes rozhodně nenechejte ujít prohlídku starého města, zdejších muzeí a pobřeží. Za mostem se po levé straně nachází hlavní nábřeží, kde jsou restaurace, kavárny, bary a hotely.

Pokud budete chtít utéct od všeho toho shonu, vydejte se do čtvrti Kastro ležící vpravo za mostem. Zdejší zástavba je pozůstatkem tureckého a benátského dědictví, je zde patrný nezvyklý vliv Orientu. Dokonce se zde tyčí posvátná mešita z 15. století, turecký akvadukt a trosky pevnosti ze 17. století. Místní akvadukt přiváděl do Chalkidy vodu z pramenů vyvěrajících na hoře Dirfys, která se nachází zhruba 25 km severovýchodně od města. Křesťanství zde zastupuje poněkud výstřední kostel Agia Paraskevi, který byl původně vybudován ve 13. století. Ve 14. století však křižáci pozměnili jeho vnější podobu a přetvořili jej na gotickou katedrálu ozdobenou růžicovými okny. V sousedství kostela můžete navštívit Muzeum lidových tradic, které uchovává bohatou sbírku lidových krojů a předmětů používaných při práci na venkově. 

Ještě lepší expozicí se pyšní městské Archeologické muzeum sídlící ve stoleté budově v moderní části města. Prohlédnout si v něm můžete unikátní sochy z Apollonova chrámu ve starověké Eretrii a další ceněné exponáty pocházející z některých menších ostrovních nalezišť, jako jsou například Karystos, Agios Stephanos a Tries Kamares. Ke zhlédnutí jsou zde také staré artefakty, jako hliněné předměty z 3. století před Kristem nalezené na hřbitově a v historickém městě Manika ležícího severně od Chalkidy.

Kromě hlavního města Chalkidy stojí za návštěvu také starověká Eretria, která patří k nejzajímavějším historickým místům na ostrově. Eretria se rozkládá na jihozápadě ostrova, kde jí dominuje hora Kastelli. Jde o relativně malé turistické centrum, které však ukrývá nádherné historické jádro. Při archeologických vykopávkách bylo v této oblasti nalezeno mnoho vzácných artefaktů, které jsou uloženy v Archeologickém muzeu v Chalkidě. Muzeum sousedí s Mozaikovým domem, jenž prošel rekonstrukcí ve 4. století a dnes se pyšní neobyčejně zachovalými mozaikovými podlahami. Na severozápadě města jsou patrné četné zříceniny, mezi nimiž si můžete prohlédnout pozůstatky divadla s neobvyklou chodbou pod jevištěm. Kromě trosek divadla jsou na místě patrné také ruiny tělocvičny a paláce. Pokud se vydáte od divadla směrem nahoru na kopec, dojdete až ke zříceninám hradeb a věží akropole. V centru města je pak možné rozpoznat základy Apollonova chrámu a také starověká agora.

Přilehlá pláž Malakonta Beach nabízí dostatečné aktivní vyžití, provozovat zde můžete celou řadu vodních sportů. Pobřežní kolonádu pak lemují také restaurace, taverny, bary a obchody. Dalším malebným městem je Amarynthos ležící na břehu azurově modrého moře. Za návštěvu stojí i Karystos, kterému dominuje středověká pevnost Castello Rosso. Byla vystavěna na místě, kde v minulosti stávala starověká akropole. Uvnitř hradeb pevnosti pojmenované podle červeně obarvených zdí jsou však dnes již patrné jen trosky. Přesto místo stojí za návštěvu, z vrcholku kopce se naskýtá nádherný výhled na město, vzdálenou pevninu i horu Ochi. Hora Ochi dosahující nadmořské výšky 1398 metrů je nejvyšším vrcholem na jihu Evie. Město Karystos nebo vesnice Mili jsou ideálními výchozími body pro všechny, kdo se chtějí vypravit k jejímu vrcholu.

Na Evii můžete navštívit také malebná městečka jako Kymi či zapadlé horské vesnice jako Steni Dirfyos. K největším lákadlům Kymi patří Muzeum lidových tradic, které uchovává pozoruhodnou sbírku starých fotografií. Ty návštěvníkům přibližují, jak v tomto klidném zemědělském kraji plynul život v minulém století. Obci vévodí zajímavý kostelík Panagia Koumisis, kde je uložena vzácná ikona Madony s dítětem. Na severním okraji městečka se na útesu tyčí klášter Moni Sotira ze 17. století. Dnes je obýván jen hrstkou řádových sester, muži sem mají přístup zakázán. 

Horská vesnička Steni Dirfyos vyrostla na úpatí nejvyšší evijské hory Dirfys. Z další horské vesnice s názvem Prokopion se naskýtá nádherný výhled na nejvyšší vrchol severní části ostrova, horu Kandilio vysokou 1246 metrů nad mořem. Mnozí poutníci se vydávají do vesnice, aby navštívili kostel Agios Ioannis o Rossos, kde jsou uloženy tělesné ostatky sv. Jana z Rusi, Ukrajince sloužícího v carské armádě, který byl v Prokopionu zavražděn Turky. Velmi příjemná je také zastávka v rybářské vesničce Limni, která zůstává tradiční tichou vesnicí. Zdatní návštěvníci se mohou vydat na 8 km dlouhou procházku k byzantskému klášteru Moni Galataki, což je nejstarší klášter na Evii. Byl postaven již ve 13. století a během 16. století z větší části přebudován. Určitě také neprohloupíte, když se vydáte na prohlídku vesničky Agriovotanon ležící nad zálivem Akra Artemision, horské vesnice Ochthonia nebo rušného přístavu Nea Styra na západním pobřeží ostrova, kam pravidelně připlouvají trajekty z pevninské Rafiny.

- jap -

Předchozí články z Řecka: 
Siros - centrum souostroví Kyklady  
Patmos - egejský Jeruzalém 
Mramorový Paros 
Dilos – posvátný ostrov 
Andros - ráj na zemi  

Článek byl zobrazen 8 962 krát.