Řecká kuchyně – zdravá a lehká

Řecká kuchyně – zdravá a lehká

Jelikož Řekové považují jídlo za jednu z nejdůležitějších součástí života, dávají si na jeho přípravě opravdu záležet. Řecká kuchyně patří mezi nejstarší a nejoblíbenější kuchyně světa. Má dlouhou tradici, řecké kulinářské umění je známé již od starověku, tedy více jak 3000 let. Jeho tajemství spočívá především v rozmanitosti a jednoduchosti.

Již v dávných dobách si Řekové pochutnávali na rafinovaných delikatesách, jako byly knedlíčky z pavího masa, vařená vejce mořských ptáků, kořeněné sýry či medové koláčky.  Na jídla používali hodně oregana, máty, kopru a vše zapíjeli parfémovými víny. O takových pochutinách si v té době mohli lidé v jiných částech Evropy zatím nechat jen zdát. Řekové mají dnes v oblibě venkovní stolování, kde jsou obklopeni přáteli a rodinou. Posezení s blízkými u pozdní večeře a dobrého řeckého vína patří k těm nejpříjemnějším zážitkům.

Vzhledem k zeměpisné poloze země se zde prolínají vlivy evropské, arabské a asijské kuchyně. Šmrnc pokrmům dodává vyvážená směsice středomořských vlivů. Výsledkem tohoto spojení je velmi rozmanitá kuchyně, která je zdravá, chutná a nenáročná na přípravu. Styl vaření má své kouzlo v jednoduchosti a lehkosti přípravy, proto se rozšířil po celém světě. Téměř v každém větším evropském městě najdete řeckou restauraci a pojmy jako „tsatsiky“, „gyros“ nebo „musaka“ jsou známé po celém světě.

Vše je založeno na čerstvých ingrediencích. Na své si zde přijdou vegetariáni i milovníci masa, ryb a mořských plodů. Za jednu z nejdůležitějších surovin je považován kvalitní olivový olej, kterým se jídla hojně zalévají. Z koření se nejvíce využívá oregano a bazalka, kopr, rozmarýn, tymián, bobkový list, fenykl, anýz, koriandr, česnek a saturejka. Hojně využívaná je čerstvá zelenina, zejména lilek, artyčoky, cuketa, luštěniny, rajčata a papriky. Zajímavou ingrediencí je okra, což je plod ibišku jedlého. Oblíbený je také česnek, petržel, mrkev a nesmí chybět olivy.

V Řecku je samozřejmě kladen důraz i na kvalitní maso, a to především skopové a jehněčí. Řecké pobřeží je pak obrovskou zásobárnou ryb a mořských plodů, v jejichž přípravě jsou Řekové opravdovými mistry. Oblíbené jsou především různě upravené mořské ryby, krevety, raci, langusty či chobotnice. Řekové jsou také jedněmi z největších konzumentů sýrů na světě, oblíbený je zejména kozí sýr.

Jako první se na stole vždy objeví předkrmy zvané „mezédes“. Může jimi být cokoliv: delikatesy z plodů moře, různé pasty, pomazánky, saláty, sýr Feta, olivy, grilovaná, smažená, plněná či nakládaná zelenina nebo nějaká jiná lahůdka. Oblíbená je například „taramosalata“, což je paštika z tresčích jater, nebo „tsatsiki“ – pokrájená okurka s jogurtem a kořením (česnekem, pepřem, pažitkou nebo čerstvým koprem). Ke všemu se podává bílý chléb, jako dezert se často servíruje čerstvé ovoce. Řecké polévky jsou hutnější než evropské a mohou se podávat i jako hlavní jídlo. Oblíbenou polévkou je „avgolemono“ uvařená ze silného kuřecího vývaru, šlehaných vajec, citrónové šťávy a rýže.

Nejznámějším řeckým pokrmem je nepochybně „musaka“, tedy jídlo skládající se z vrstvy brambor, mletého masa a pokrájeného lilku zalitého bešamelem. Někdy se pokrm zalévá žloutky a smetanou, posype sýrem a skořicí. Jídlo je lehké a má vynikající chuť. A co by to bylo za Řecko bez „gyrosu“? Gyros je snad nejznámějším a nejrozšířenějším řeckým jídlem. Jde o grilované vepřové, jehněčí nebo méně často kuřecí maso na rožni, které se postupně odřezává. Podává se obvykle s hranolkami a salátem tzatziki nebo v arabském chlebu pita.

Vyzkoušejte také „dolmades“, směs zeleniny či masa s rýží a kořením balené ve vinných listech, naložených v oleji. Osvěžující je salát „choriatiki“ tvořený nakrájenými rajčaty s okurkou, olivami a slaným sýrem Feta. Kořeněné karbanátky z mletého hovězího nebo jehněčího masa se nazývají „keftedes“, na špejli grilované kousky marinovaného jehněčího nebo vepřového masa si objednáte, když budete chtít „souvlaki“. Jako „pastitsio“ jsou nazývány v několika vrstvách zapečené těstoviny a masová směs, nejčastěji s bešamelovou nebo rajčatovou omáčkou, sýrem a kořením. V jednotlivých regionech se příprava tohoto pokrmu liší.

Kdo chce ochutnat typickou řeckou stravu, měl by navštívit některou z početných taveren, které jsou považovány za typické řecké jídelny. Čím prostěji vypadají, tím typičtější pokrmy nabízí. V turistických letoviscích je nabídka většinou psána trojjazyčně - řecky, německy a anglicky. V řeckých ulicích najdete i další typy stravovacích zařízení. Restaurace „estiatorio“ bývají honosnější než taverny, kde často mívají papírové ubrusy, na které vám číšník napíše účet. V „psarotavernes“ najdete rybí speciality a „psitaries“ zase připravují pokrmy na grilu. Časté jsou i fast foodové zařízení, gyros tak koupíte doslova na každém rohu. Kvalita jídla v restauracích bývá rozdílná, obecně však platí, že je lepší vyhnout se podnikům, které mají u dveří placené „naháněče turistů“ a raději se vydat tam, kam chodí jíst místní obyvatelé.

Valná část pokrmů se připravuje hned ráno a udržuje se pak teplá až do večera. Řekové si nelibují v příliš horkém jídle, což je v jejich klimatických podmínkách docela pochopitelné. Pokrmy se proto podávají spíše vlažné. Další zajímavostí řecké kuchyně je to, že většina Řeků (stejně jako dalších obyvatel oblasti Středozemí) nejvíce jí až v pozdních večerních hodinách. Na oběd „sezobnou“ jen něco malého, zatímco večeře je považována za hlavní jídlo celého dne. Po jídle odcházejí na kávu a koláč do kavárny, nebo řecké restaurace nabízející velký výběr dezertů.

K řecké kuchyni a stolování neodmyslitelně patří popíjení vína, které patří mezi nejlepší na světě. Řecko, z kterého pochází i patron vína Dionýsos nabízí znalcům i příležitostným ochutnávačům starobylé odrůdy vín s unikátním charakterem. Vynikající jsou makedonská vína, „řecké Bordeaux“ se pěstuje v oblastech Drama a Kavala poblíž bulharských hranic. Moderní řecká vína se produkují na třech poloostrovech oblasti Chalkidiki - Kassandra, Sithonia a Athos. Oblíbená je také Retsina, což je bílé víno s příchutí pryskyřice. Na Kypru se můžete setkat s jedním z nejstarších templářských vín na světě s názvem Commandaria, které může směle konkurovat portským vínům.

Pokud máte raději ostřejší pití, můžete vyzkoušet typické řecké ouzo. Jedná se o aperitiv z anýzových semínek, který se pije buď samotný, nebo smíchaný s vodou. Dalším obvyklým nápojem je rakija, nápoj s vysokým obsahem alkoholu, podobný italské grappě. Můžete si vybrat z různých chutí, od trpké po jemnou. Mezi turisty je však nejznámější a nejoblíbenější Metaxa, řecká brandy, jejíž kvalita je značena hvězdičkami. K mání bývá nejčastěji tří, pěti a sedmihvězdičková, přičemž poslední jmenovaná je nejjemnější a samozřejmě také nejdražší.

Častým nápojem k jídlu je také pivo, z evropských značek především Amstel a Heineken. Z domácí produkce stojí za zmínku Mythos mající mírně ořechovou chuť. Při objednávání kávy nezapomeňte, že „turecké kávě“ se tu říká „řecká káva“. Je velmi silná a podává se v malých šálcích bez mléka. Běžně se podává již oslazená a na nápojovém lístku ji najdete pod názvem „metrio“. Budete-li chtít kávu bez cukru, objednejte si „sketo“, pokud chcete cukr navíc, pak žádejte „glyko“. Velmi oblíbené je v Řecku také frappé, ledová káva s mlékem podávaná ve vysokých sklenkách. Obecně platí, že kde je v Řecku vodovodní síť, je také pitná a nezávadná voda. Pro nás může mít neobvyklou chuť, což je dáno jen odlišnou mineralizací. Pokud přesto takové vodě nedůvěřujete, dejte přednost vodě balené.

- jap -

Předchozí články z Řecka:
Zastavení v Heraklionu
Delfy
Athény
Nafplio
Rafina

Článek byl zobrazen 13 160 krát.