Korint – lodní zkratka

Korint – lodní zkratka

Jedním z nejvýznamnějších měst ležících na řeckém poloostrově Peloponés je Korint. Město samo o sobě není až tak zajímavé, mezi jeho největší lákadla však patří nedaleké archeologické naleziště starověký Korint a samozřejmě také Korintský průplav. Je opravdovým zážitkem sledovat lodě proplouvající mezi příkrými stěnami.

Historie města ležícího nedaleko Korintské šíje sahá až do počátku 1. tisíciletí př. n. l. V 6. století před Kristem se Korint díky své strategické pozici řadil mezi nejbohatší řecká města. Měl dva přístavy - v Egejském a Jónském moři, což mu umožňovalo obchodovat s celým středomořím. Již v 8. století před Kristem byl Korint vývozcem vysoce ceněné keramiky a v 7. století se stal centrem významné námořní říše. Velkého rozkvětu město dosáhlo také za makedonské nadvlády, bohužel během protiřímského povstání v roce 146 před naším letopočtem bylo srovnáno se zemí. Obnovit jej nechal až Julius Caesar roku 44 před Kristem.

Tento starověký řecký městský stát se během staletí proměnil v moderní město, které je správním celkem stejnojmenné řecké prefektury. Nachází se zhruba 80 kilometrů jihozápadně od Athén a v současnosti v něm žije okolo 36 tisíc obyvatel. Dnešní město žije převážně ze zemědělské produkce a turisté se v něm většinou příliš nezdrží.  Bylo vystavěno v roce 1858 poté, co starý Korint zničilo zemětřesení. To se však opakovalo ještě v letech 1928 a 1981, domy se proto začaly stavět z pevného a nevzhledného betonu, aby mohly zemětřesením odolávat. Korint je hlavním místem, kde se zpracovává řecká produkce hrozinek. Také samotný název města je odvozen od anglického slova „currant“, což znamená právě hrozinka. 

Turisté však hojně navštěvují archeologické naleziště starověký Korint rozkládající se na kopci, v nadmořské výšce 565 metrů. Lokalita je vtěsnána mezi dvě hlavní silnice vedoucí do Nafplia a Pátria a táhne se asi 7 km na jih. Památky, které jsou zde k vidění, pochází většinou z římského období, výjimkou je pouze dórský Apollónův chrám z 5. století před Kristem. Tato stavba s mohutnými dórskými sloupy patří mezi díla, která byla při přestavbě města na hlavní město provincie v roce 44 před Kristem ponechána Římany beze změny a neporušena. O historii tehdejšího města vypovídají další menší stavby, jako jsou trosky obchodů, domů a úředních budov. Bohatý Athéňan Herodos Attikos, který byl zároveň podporovatelem a přítelem Římanů, daroval městu Fontánu Peirene. Pramen, který pod ní vyvěrá, zásobuje vodou i dnešní Korint. 

Foto: Apollónův chrám, Korint

Přímo v oblasti naleziště se dnes nachází i Archeologické muzeum, které se pyšní pěknou sbírkou předmětů objevených na tomto nalezišti. Nalezeny zde byly například krásné mozaiky datované do 2. století našeho letopočtu, které jsou jasným dokladem o tehdejším bohatství města. Poněkud osobitější charakter pak zdejším exponátům dávají vázy a keramika používaná v domácnostech. Jistě vás zaujme také výstava šperků. 

Vynechat byste neměli ani lokalitu zvanou Akrokorinthos, neboli Horní Korint, která byla vystavěna na vyvýšenině, asi 4 km od města. K vidění jsou zde zachovalé starověké hradby dlouhé zhruba 2 kilometry a pevnost, která po mnoha staletích svého fungování představuje směsici římských, byzantských, křižáckých, benátských i tureckých prvků. Oblast Akrokorinthos se rozkládá na ploše 24 hektarů a na území pevnosti najdete trosky kaplí, domů, opevnění, turecké mešity, byzantské kaple a tureckou fontánu Hadziho Mustafy, která je stále v provozu.  

K největším atrakcím oblasti však patří Korintský průplav, který spojuje Peloponéský poloostrov s pevninským Řeckem. Tato úzká vodní cesta, vytesaná do hloubky 80 metrů v  tvrdé skále, se nachází asi 6 km východně od města Korint. Prvním, koho napadlo prorazit úzkou šíjí kanál, byl římský císař Nero. Ten chtěl lodím z Itálie usnadnit cestu do Řecka, aby nemusely obeplouvat celý Peloponés. Sám se pak symbolicky stříbrnou lopatou pustil do práce, ale jeho dílo nebylo kvůli vpádu Keltů nikdy dokončeno. Lodě proto dál připlouvaly do Korintského zálivu, kde se jejich náklad vyložil a přepravil po cestě na druhou stranu šíje, kde už čekala další loď. Menší lodě se přepravovaly celé, taháním po válcích.

Foto: Korintský průplav

Přeprava zboží pokračovala tímto způsobem až do roku 1893, kdy byl po dvanácti letech prací konečně dokončen 6,34 km dlouhý a 23 metrů široký Korintský průplav. Lodě tak mohly plout přímo do přístavu Pireus, který se rázem stal hlavním středomořským přístavem. Průplav je v provozu dodnes, ale obří tankery tudy proplouvat nemohou. 

- jap -

Další informace z poloostrova Peloponés na Světadílech

Další články z Řecka: 
Kefalonie – největší Jónský ostrov
Lefkada, bílý ostrov s jednou z nejkrásnějších pláží světa
Korfu – Jónský smaragd

Článek byl zobrazen 7 579 krát.