Faistos na Krétě – jeden z pozůstatků minojské civilizace

Faistos na Krétě – jeden z pozůstatků minojské civilizace

Na řeckém ostrově Kréta se v místech, odkud se naskýtá nádherný výhled na širokou a úrodnou planinu Messara, rozkládá druhý největší a nejdůležitější minojský palác Faistos (někdy též Festos či Phaistos). Není sice tak dokonale zrekonstruovaný jako známější palác v Knossu, ale zato oplývá jinými přednostmi.

Faistos sloužící jako zimní sídlo panovníka byl postaven na vrcholku Kastri ve výši 70 metrů nad mořem a tvořil tak výraznou dominantu v okolní krajině. Severně od paláce se zvedají svahy hory Psiloreitis, která je známější spíše pod názvem Ida. Dosahuje výšky 2456 metrů nad mořem a je tak nejvyšším vrcholem na Krétě. Krajina, ve které Faistos leží, je tak nesrovnatelně hezčí než oblast kolem Knossu. Z nálezů keramiky vyplývá, že pahorek Kastri byl osídlen už ve 4. století před naším letopočtem.

Autor: storem

Historie Faistu sahá až do roku 1900 před Kristem, kdy na tomto místě byl postaven první palác, jež však v roce 1700 př. n. l. zanikl při zemětřesení, které zcela zdevastovalo celý ostrov a srovnalo se zemí i řadu měst. Nynější palác není tedy prvním, který zde kdy stál. Na základech zničeného paláce záhy vyrostla další stavba, která však roku 1450 před Kristem zanikla během katastrofy, jež přinesla záhubu celé minojské civilizaci. Ostrov tehdy pohltila obrovská přílivová vlna. Určité pozůstatky prvního paláce jsou však patrné doposud. Byly objeveny italským archeologem Fredericem Halbherrem, který v roce 1900 podnikl v této lokalitě první odkrývací práce.

Většina nynějších trosek ovšem patří druhému paláci. Iitalská archeologická škola zde pokračuje v archeologických vykopávkách dodnes. Samotný palác Faistos je poměrně rozlehlý a má celou řadu společných prvků s palácem v Knossu, nicméně do jeho rozsáhlé rekonstrukce se do dnešního dne zatím nikdo neodvážil. Doteď byly provedeny jen malé opravy odkrytých míst. Na první pohled tak může palác působit poněkud chudě a méně okázale. Festos je však jedinečný tím, že oproti jiným klášterům má ještě třetí nádvoří, uprostřed kterého se zachovaly zbytky pece na tavbu kovů.

Palác stojí na úbočí svahu, první věcí, která každého zaujme je tak dlouhé hlavní schodiště široké 13 metrů. Sestává se z 12 schodů částečně vytesaných do svahu. Při stavbě schodiště bylo použito řeckého architektonického triku. Schody byly vytesány jakoby nedbale, každý schod je uprostřed mírně zdvižený. Díky tomuto efektu působí schodiště strmým a impozantním dojmem. Díky zakřivení mohl být vybudován také důmyslný odtokový systém, který umožňuje při dešti rychlé odtékání vody.

Autor: storem

Na vrcholu hlavního schodiště se nachází hlavní vchod do druhého paláce, vpravo je zase okázalé hlavní nádvoří, které je společným prvkem všech minojských paláců. V minulosti toto nádvoří lemovaly kolonády, ty se však nepodařilo zachovat. Nezměněn však zůstal nádherný výhled na horu Psiloreitis, který je stejný jako před 4000 lety. Pro obyvatele paláce byl výhled nesmírně důležitý, dohlédli odtud totiž až na úpatí hory, kde leží posvátná minojská jeskyně Kamares.

Severně od hlavního nádvoří leží vchod do královských apartmánů a spatřit můžete také pozůstatky strážních budek. Patrné jsou rovněž zbytky zdejší důmyslné kanalizace vedoucí v podlaze. Zdejší královské komnaty byly vzhledem ke své důležitosti obehnány hradbami. Skládaly se z oddělených komnat krále a královny, vidět jsou pozůstatky bazénu a dokonce i toalety. Za komnatami napravo jsou situovány trosky archivu, ve kterém byl v roce 1903 nalezen známý Faistoský disk. Jde o hliněnou destičku o průměru 16 cm, která pochází z období 1700 – 1600 před Kristem. Disk je popsán obrázkovým písmem podobným egyptským hieroglyfům, zobrazeny jsou na něm jak lidské postavy a zvířata, tak i lodě a květiny. Kvůli značně rozpraskanému povrchu této památky se dodnes úplně nepodařilo rozluštit systém symbolů, které se na disku nachází. Faistoský disk si můžete prohlédnout v Archeologickém muzeu v Herakleionu.

Nedaleko paláce Faistos se nachází další památka, kterou je palác či vila Hagia Trida. Toto sídlo postavené kolem roku 1600 př. n. l. pravděpodobně sloužilo jako soukromá rezidence pro královskou rodinu nebo bohaté obyvatele paláce Faistos. Historikové jsou přesvědčeni, že tato vila stávala v minulosti mnohem blíže k moři, které však během staletí ustoupilo. Svědčí o tom šikmá plošina před stavbou, která nejspíše vedla k malému soukromému přístavišti.

- jap -

Předchozí články z Řecka:
Kouzelné město Korfu
Athény - Plaka
Rhodos – kde stával sedmý div světa
Agios Nikolaos
Paxi - Poseidonův ostrov

Článek byl zobrazen 8 528 krát.