Mykény - centrum rané řecké kultury

Mykény - centrum rané řecké kultury

Jednou z nejznámějších a nejdůležitějších archeologických lokalit v Řecku jsou bezesporu Mykény nacházející se na severovýchodě poloostrova Peloponés.  Jde o trosky snad nejstaršího řeckého města a hradu krále Agamemnona, jenž podle Homéra bojoval v trojské válce.

Mykéňané, známí také jako Achájci, přišli do Řecka z Balkánu kolem roku 2000 před Kristem. Jejich civilizace se začala nejdříve rozrůstat na svazích hor. Kolem roku 1650 před Kristem se mnohé vesnice přeměnily v opevněná města s bohatými paláci. Nakonec mykénskou civilizaci tvořilo asi 20 městských států. Kolem roku 1450 př. n. l. dobyly Mykény Krétu a začaly se zakládat kolonie i v Egejském moři, zejména na ostrovech Rhodos a Kypr. Mykéňané byli zdatnými obchodníky, obchodovali především s Féničany, Egyptem a Itálií. Okolo roku 1200 před Kristem však podlehli kočovným nájezdníkům, tzv. mořským národům. Mnoho mykénských obyvatel bylo tehdy donuceno odejít do cizích zemí.

Autor: santibon

Mykény jsou považovány za významné centrum rané řecké kultury, které dominovalo velké části jižního Řecka. Vzkvétaly po pět staletí mezi roky 1600 a 1150 př. n. l., a poté náhle z dosud neznámých příčin zanikly. Toto období je dnes nazýváno obdobím mykénské kultury. Mykény jsou v současnosti velkým lákadlem pro milovníky historie, archeologie a řeckých bájí. Vždyť zde vládl slavný Agamemnon, jenž byl vládcem všech Řeků v trojské válce. Během hlavní turistické sezóny jsou na nalezišti davy turistů a vy máte pocit, že sem všichni vyrazili ve stejnou dobu.

Trosky leží pouhé dva kilometry za vesnicí Mykény, která se nachází u silnice spojující Nafplio s Athénami. Mykény objevil slavný německý archeolog Heinrich Schliemann, který se mimoto postaral také o objevení Tróje. Při vykopávkách v Mykénách se řídil díly dramatiků Aischyla a Euripida. V listopadu 1876 objevil pět šachtových hrobů, v nichž ležely kostry, které byly celé pokryté zlatem a klenoty. Byl přesvědčen, že jde o Agamemnona a jeho druhy. Dále objevil sloh, který se v Tróji nevyskytoval, šlo o svébytnou "mykénskou" kulturu.

Autor: rosagdelpozo

Než začali Mykéňané stavět pevnosti a města, pochovávali své vůdce do propracovaných hrobek ve tvaru úlu. Stavěli je z velkých kamenných kvádrů, které skládali tak, aby vznikla rozlehlá kupole. Tyto hrobky byly bohužel v minulosti zcela vykradeny a z pohřební výbavy se zde nedochovalo vůbec nic. První, co uvidíte při vstupu do areálu, bude hrobka vládce Átrea. Hrobka je podobná včelímu úlu a má zajímavou konstrukci. Dlouhou chodbou můžete sejít do hlavní hrobky, kde je vynikající akustika. Všimněte si také mohutného nadedveřního překladu – je 8 metrů dlouhý a váží okolo 120 tun.

Velkolepý mykénský palác je známý jako Dům Átreův, který byl pojmenován po vládci Átreovi, synovi Pelopa, jenž propůjčil jméno Peloponéskému poloostrovu. Podle řeckých dramatiků byl Átreův dům prokletý. Átreovu manželku svedl její bratr Thyestés. Átreus proto z pomsty zavraždil dva Thyestovy syny, uvařil je a při hostině nabídl jejich otci. Po jídle Thyestovi ukázal uťaté hlavy jeho synů, aby mu bylo jasné, co právě snědl. Od tohoto činu byl Átreus a jeho následovníci – Agamemnon, Meneléus a Orestés prokleti bohy.

Objekt, který Schliemann považoval za hrobku Agamemnona, dnes naleznete na hlavním nalezišti. Zjistilo se, že tato pokladnice pochází ze 14. století před Kristem, tudíž byla používána ještě před časem Agamemnona.

Autor: vicguinda

Vstup do tzv. mykénského hradu, střeží mohutná Lví brána, jejíž hlavní pilíř podpírají dvě lvice. Brána se datuje do 13. století před Kristem, je 3,75 metru široká a 3,5 metru vysoká. Lvi jsou považováni za symbol mykénské královské rodiny. Stejný znak totiž nesla i pečeť objevená na nalezišti. Všimněte si, že jsou po stranách brány otvory pro závoru, díky které bylo možné v případě ohrožení vchod pevně uzavřít.

Hned vpravo za branou jsou situovány královské hrobky patřící do hrobového kruhu A, který ochraňoval ty nejlepší z nich. Celkem zde bylo objeveno šest hrobů, v nichž bylo uloženo devatenáct těl. Právě zde Schliemann objevil proslulou zlatou pohřební masku, která podle jeho tvrzení patřila Agamemnonovi. Celkově bylo na tomto místě nalezeno na 14 kilogramů zlata v podobě masek, šperků, korun a dalších zdobných předmětů. Bohatství těchto hrobek ukazuje, že na královskou rodinu a aristokracii se vynakládalo hodně peněz a úsilí. Zámožní Mykéňané dováželi zlato z Egypta a velmi si jej cenili. Dokonce i své meče a brnění si nechávali vykládat zlatem.

V další části Mykén se před vámi objeví rozlehlý královský palác, jehož zdi i podlahy byly vyzdobeny malbami. Královský palác byl v roce 1200 před Kristem poškozen rozsáhlým požárem, kamenné základy tak dodnes nesou stopy po plamenech. Místo nakonec zůstalo opuštěno a ponecháno svému osudu. K vidění jsou zde pozůstatky královských ložnic, koupelen, přijímacích pokojů a trůnního sálu. Palác obklopovaly soukromé domy, které byly v některých případech dokonce třípodlažní. Lidé z těchto domů většinou sloužili u královského dvora. Obdivovat zde můžete také zbytky 14 metrů silných obvodových zdí tehdejšího masivního opevnění známého jako "kyklopské hradby". Údajně je totiž z obrovských kamenných bloků vystavěli Kyklopové. Uvnitř hradeb se dochovala také hluboká studna.

V Mykénách se dochovaly také stovky hliněných destiček zachycujících společenské a hospodářské zvyklosti. Značnou část památek nalezených v Mykénách dnes můžete obdivovat v Národním archeologickém muzeu v Athénách.

- jap -

Předchozí články z Řecka:
Argos, centrum mykénské kultury
Rethymno, město a přístav na Krétě
Chalkida, jen krůček od pevniny
Athény - Náměstí Omonoia
Řecká kuchyně

Článek byl zobrazen 16 921 krát.