Řecko - základní informace

Řecká republika
(Elliniki Dimokrátia)
Hlavní město: Athény
Počet obyvatel: 10 900 000
Rozloha: 131 990 km2
Měna: 1 euro = 100 centů
Úřední jazyk: řečtina

Kdy do Řecka, Pasy, víza, doklady, Zdravotnictví, Peníze, Státní svátky, Lidé, Náboženství, Jazyk a základní slovíčka, Siesta, Historie, Domácí mazlíčci, Poloha a přírodní poměry, Jak cestovat do Řecka, Jak cestovat po Řecku, Doprava po Athénách, Řecká kuchyně, Řecké restaurace, Řecké nápoje, Ubytování, Toalety, Bezpečnost, Nakupování, Smlouvání a spropitné, Hlavní turistické cíle

 

Kdy do Řecka?

Řecko je celoročním a velmi oblíbeným cílem turistů z celého světa. Hlavní sezóna probíhá v srpnu, kdy teploty šplhají přes 38°C a turistická letoviska praskají ve švech. Ideální dobou pro návštěvu Řecka je i jaro a podzim, kdy je příjemné teplé počasí, málo prší a místní pohostinní lidé na vás mají více času, než v hlavní sezoně.

Do horských oblastí se vydávejte až od konce května, kdy roztává sníh a stezky jsou opět průchozí. Velmi zajímavá je návštěva během velikonočního týdne, kdy probíhají velké oslavy, neboť Velikonoce jsou nejdůležitějším řeckým svátky.

 

Pasy, víza, doklady

Řecko patří mezi státy Evropské unie, proto vám k pobytu stačí platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Ohlašovací povinost zde není, při pobytu delším než 3 měsíce však musíte zažádat o povolení k pobytu. Žádost můžete podat na místním oddělení cizinecké policie. K řízení motorového vozidla potřebujete řidičský průkaz, cestujete-li vlastním vozidlem nezapomeňte na zelenou kartu a doklady od vozu, který by měl mít viditelné označení CZ.

 

Zdravotnictví

Před cestou se doporučuje uzavřít cestovní a zdravotní pojištění, především ošetření vážnějšího zranění je zde velmi nákladné. Lékárnu poznáte podle červeného nebo zeleného kříže. Na místní lékarníky se můžete obrátit i s lehčími zdravotními problémy, protože zdejší lékárny nefungují pouze jako prodejny léků, řečtí lékárníci jsou kvalifikovaní a mluví anglicky. Celkově je zdravotnictví v Řecku na dobré úrovni, především ve větších městech jsou lékařská střediska dobře vybavena.

Pro ochranu svého zdraví dodržujte pitný režim a dostatečně chraňte své tělo před slunečními paprsky, hlavně v letních měsících by měl být samozřejmostí opalovací krém a sluneční brýle. Vhodná je i pokrývka hlavy.

 

Peníze

Oficiální měnou v Řecku je euro. Do Řecka si můžete vzít neomezenou sumu cizí měny i šeky znějící na jakoukoli částku. Většina hotelů, restaurací a obchodů akceptuje platební karty VISA, EuroCard/Master¬Card, AmEx, JBC. Mnohem lepší je však u sebe mít hotovost, protože se může stát, že na některých ostrovech s kartami nepochodíte.

 

Státní svátky

1. ledna – Nový rok
6. ledna – svátek Tří králů
25. března – Den nezávislosti a Zvěstování Panně Marii
1. května – Svátek práce a svátek jara
15. srpna – Skon Panny Marie
28. října – Den „óchi“
25. – 26. prosince – Vánoce

Nejvýznamnějším církevním svátkem v Řecku jsou Velikonoce, které jsou stejně jako u nás svátkem pohyblivým, ale slaví se v jiném termínu, protože se vypočítávají podle staršího juliánského kalendáře.

 

Lidé

Řekové jsou velmi milí, družní, pohostinní a přátelští lidé, kteří se s vámi budou rádi vybavovat a všem možném. Při rozhovoru se vám však může zdát, že se s někým hádají, ale není tomu tak – oni jen rádi mluví hlasitě a přehnaně gestikulují. Člověka, se kterým se baví, se také velmi rádi dotýkají, tak to neberte nijak osobně. Pro Řeky je nejposvátnější rodina a milují děti. Proto, když se na dovolenou vydáte se svými ratolestmi, určitě budete překvapení, jak se jim budou věnovat a s jakou radostí je přijmou. Jsou to také lidé velmi pověrčiví a pobožní, takže se nedivte, když v obchodech nebo jejich příbytcích narazíte na prapodivné amulety, talismany, sošky či svaté obrazy.

 

Náboženství

Řekové jsou velmi zbožní lidé a náboženství má v jejich životě velmi důležitou roli. Až 98% Řeků se hlásí k pravoslavné – ortodoxní církvi. Nejvyšším představitelem je arcibiskup, který předsedá nejvyššímu církevnímu sněmu. Ortodoxním kněžím se říká „papádes“ a jsou považováni za státní zaměstnance. Kostely jsou vyzdobeny ikonami, tabulovými obrazy s vyobrazením svatých či s biblickými výjevy, jsou zde také olejové lampy, děkovné dary věřících a zapálené svíčky. Některé kostely mají i galerii a jejich zvonice může stát samostatně.

Při návštěvě církevních objektů je nutné dodržovat jisté zásady, abyste věřící neurazili nebo nepohoršili. Dbejte především na odpovídající oděv. U žen nejsou v žádném případě tolerovány hluboké dekolty, odhalená ramena a kolena, pánové při vstupu do kostela musí odložit pokrývku hlavy. Fotografování a pořizování videozáznamů sice není moc vítáno, ale v některých kostelech se toleruje, řiďte se proto informačními tabulemi.

 

Jazyk a základní slovíčka

Oficiálním jazykem je novořečtina, ale v turistických oblastech se bez problémů domluvíte anglicky nebo německy. V očích Řeků však mnohem více stoupnete, když od vás uslyší alespoň lámanou řečtinu a pár základních slovíček, tady jsou:

Kaliméra - Dobré ráno, dobrý den!
Kalispéra - Dobré odpoledne, dobrý večer!
Kalinýchta - Dobrou noc!
hJásu/ hJásas - Ahoj!
Andýo - Sbohem, na shledanou!
hJámas - Na zdraví!
Kalí óreksi! - Dobrou chuť!
Kalí diamoní! - Příjemný pobyt!
Kaló taksídi! - Šťastnou cestu!
Oríste? - Prosím?
Parakaló - Prosím
Efcharistó - Děkuji
óchi – ne
né - ano
Ty kánete? - Jak se máte?
Me léne - Jmenuji se
Échjete? - Máte?
Kzérete? - Víte, umíte?
Boríte? - Můžete?
Miláte? - Mluvíte?
Katalavénete? - Rozumíte?
angliká/ elliniká - anglicky/ řecky
Miláo lígho - Mluvím trochu
Dhen katalavéno - Nerozumím
kalá / étsikjétsi - dobře/ jde to
Ty íne aftó? - Co je to?
póte/ pú/ pós/ póso - kdy/ kde / jak/ kolik
Ypárchi edó? - Nalézá se, je tu?
Boró? - Mohu?
Tha íthela aftó - Chtěl(a) bych tohle.
polí - hodně
lígho - málo
týpota - nic

énas (mía, éna) - jeden (jedna, jedno)
dhýo - dva, dvě
tris (tris, tría) - tři
téseris (téseris, tésera) - čtyři
pénde - pět
éksi - šest
eftá / eptá - sedm
ochtó / októ - osm
eniá / enéa - devět
dhéka - deset
ekató(n) - sto
chjília (chiliádes) - tisíc (tisíce)

trapézi - stůl
katáloghos fajitón - jídelní lístek
loghariazmós - účet
proinó - snídaně
hjévma - oběd
dhýpno / vradhynó - večeře

 

Siesta

Jako každý jižanský národ, i Řekové dodržují jakousi odpolední siestu. Tato doba oddychu mezi 14:30 až 17 hodinou je dokonce stanovena zákonem. I když platí jen pro státní sektor, dodržuje ji i většina živnostníků. Je to z toho důvodu, že během žhavých letních dní se odpolední teploty šplhají opravdu k vysokým hodnotám a proto je siesta jediným způsobem jak neplýtvat silami. V tuto dobu se nehodí odpočívající Řeky rušit, navštěvovat je nebo jim telefonovat. Poté pracují často dlouho do noci, kdy zákazníkům tuto dobu vynahradí.

 

Historie

Řecko je od pradávna považováno za kolébku evropské kultury a jeho dávná historie na návštěvníky dýchá téměř na každém rohu. Řecká historie je delší než 5 000 let.

V raném starověku (3000 - 1200 let př. n. l.) došlo v řeckém středozemí k rozkvětu tří významných civilizací - kykladské, mínojské a mykénské. K jejich úpadku došlo kolem 11. století zejména díky změnám obchodních tras ve středozemí a také díky invazi Dórů.

Kykladská kultura (okolo 3000 let př. n. l.) - jednoduché až naivní mramorové kultovní sošky ženských postav, uctívající matku Zemi a plodnost. Místem nálezů jsou prastaré hroby právě na Kykladách.

Minojská kultura (3000–1450 př. n. l.) – vznikaly nádherné krétské paláce, vyspělá kultura s dokonalou architekturou a zručnými řemeslníky a precizními šperkaři

Mykénská kultura (1600–1100 př. n. l.) – stavěly se mohutné hrady na Rhodosu a Peloponésu. Díky zručnosti krétských řemeslníků vznikly chlouby Achájů - města Mykény a Tiryns.

Během archaického a klasického období (800 – 323 př. n. l.) dosáhlo Řecko obrovského kulturního, mocenského a hospodářského vzestupu – antická řecká kultura se stala jedním ze základů naší civilizace. Nastává helenistické období, během něhož se navzájem ovlivňují řecká a orientální kultura.

Od 8. století př. n. l. vznikají na řeckém území také první městské státy, z nichž nejmocnějšími byly Athény a Sparta. Rozkvět vzdělanosti a kultury zastavily až tzv. peloponéské války (431-404 n. l.) vedené mezi Spartou a Athénami. Řecko bylo následně dobyto makedonským královstvím vedeným Filipem II.

V roce 205 př. n. l. se řecká území staly provincií Říma, ale řečtina nadále fungovala jako obecný dorozumívací jazyk na mnoha místech ve východním Středomoří. Po rozdělení Římské říše na východní a západní část připadá Řecko pod správu říše Byzantské. Po dobytí Konstantinopole Turky (1453) se postupně dostává do osmanského područí i zbytek řeckého území. V této době došlo k celkovému úpadku země. Po ovládnutí většiny Řecka Osmany se centrem umění stává Kréta.

V 18. století dochází k novému rozvoji řecké kultury, takzvanému národnímu obrození. S úpadkem hospodářství a rostoucím daňovým a politickým útlakem se stupňovala nespokojenost řeckého obyvatelstva s osmanskou nadvládou, vedoucí až k otevřenému povstání. Snahy o samostatnost vyvrcholily v letech 1821 - 1832 řeckou válkou za nezávislost, která byla silně podporována romantickými nadšenci z celé Evropy. Nejednotný boj ukončily evropské mocnosti jako Francie a Velká Británie a také Rusko. Po ukončení války byla těmito mocnostmi vytvořena v zemi monarchie a na trůn usedl Otto Bavorský. Po většinu 19. století bylo Řecko státním zřízením monarchií. V balkánských válkách se řecké království dočkalo značných územních zisků – pod nadvládu se dostala Makedonie, Epirus a Kréta.

Během první světové války bylo Řecko na straně spojenců. V meziválečném období se načas ustanovila republika, ta ale byla ve 30. letech nahrazena opět královstvím a autoritativním režimem. Roku 1941 bylo řecké území obsazeno německými vojsky. Proti této německé okupaci se zformovalo silné hnutí odporu, avšak spor vyústil v krvavou občanskou válku. Ta začala okamžitě po vyhnání německých vojsk a trvala až do roku 1949. Během války došlo k obrovskému odlivu obyvatelstva, mnoho Řeků přišlo mimo jiné i do ČR, kde dodnes existují relativně silné řecké komunity. S novým politickým vývojem se ustanovily dvě významné řecké strany Nová demokracie a PASOK, které jsou dodnes v Řecku vedoucími politickými celky.

 

Domácí mazlíčci

Chcete-li cestovat se svým domácím mazlíčkem, nezapomeňte na veterinární potvrzení o zdravotním stavu a očkování proti vzteklině.

 

Poloha  a přírodní poměry

Řecko leží ve středomořské podnební oblasti a skládá se z pevninské části na jihu Balkánu, Peloponnésského poloostrova a velkého množství ostrovů a ostrůvků, kterých je v Řecku na dva tisíce a tvoří pětinu celého území. Okolo 80% země je tvořeno horami nebo kopci, téměř 50% území je pak pokryto lesy s bohatou vegetací, od horských jehličnanů až k přímořskému typu vegetace. V lesích zde můžete spatřit vzácné hnědé medvědy a rysy, dále také vlky, lišky nebo divoké kozy. V moři kolem Řecka žijí tuleni, mořské želvy a další vzácní živočichové.

 

Jak cestovat do Řecka

Letecká doprava
Mezi Českou republikou a Řeckem funguje pravidelné letecké spojení, v letních měsících můžeme využít výhodné charterové lety.

Hlavní řecké mezinárodní letiště se nachází asi 33 kilometrů východně od Athén. Z Athén jsou také uskutečňovány vnitrostátní lety do větších řeckých měst a na některé ostrovy.

Železniční doprava
Cesta z České republiky do Řecka vlakem trvá zhruba 3 dny, zvolit můžete buď trasu přes Balkánský poloostrov, nebo můžete jet přes Rakousko a Itáli a dále pak pokračovat trajektem.

 

Lodní doprava
Po moři se můžete do Řecka dostat z Itálie (Ters, Bari, Benátky…), případně z Chorvatska (Dubrovník). Za přepravu jedné osoby zaplatíte zhruba 50 €, na přepravu auta si připravte zhruba 200 €.

 

Jak cestovat po Řecku

Autem
Cestování po Řecku autem je výhodné, dostane se i do lokalit, které jsou organizovaným skupinám hůře přístupné, je však nutné počítat se zvýšenou opatrností, protože někteří řidiči jezdí naprosto samozřejmě středem silnice, což může být nepříjemné.

Při cestování po Řecku autem pamatujte na to, že značení místních silnic není dostatečné a bez kvalitní mapy se neobejdete. Nápisy u hlavních silnic bývají v řečtině i latince, na vedlejších silnicích jsou však výhradně v řečtině.

Jízda v opilosti je v Řecku vážným přestupkem, který se tvrdě trestá, před jízdou se proto raději alkoholu vyhýbejte. Pokud má auto bezpečnostní pásy, určitě se připoutejte, jízda bez pásů vás může stát 30 €. Telefonování za jízdy je zakázáno, za nepřiměřenou rychlost můžete dostat pokutu 100 €.

Povolená rychlost je v obydlených oblastech 50 km/h, mimo ní 80 km/h a na dálnici 120 km/h. Na dálnicích se platí mýtné a klidně se vám zde může stát, že potkáte sotva jedoucí zemědělské stroje. Především na vesnických cestách můžete potkat stáda přecházejících zvířat.

V Řecku můžete parkovat bez větších omezení. Ve větších městech bývají vyznačené zóny, kde je potřeba zakoupit si parkovací lístek. Na místech je pak většinou i cedule s pokyny v řečtině a angličtině, kde je možné lístek zakoupit.

Před cestou do vzdálenějších oblastí nezapomeňte natankovat plnou nádrž nebo si před cestou ověřte, kde je možné pohonné hmoty doplnit. Ve většině malých měst a vesnic bývají čerpací stanice rodinnými podniky, ve kterých nezaplatíte kartou. Leckde také mají v neděli zavřeno. Na dálnicích, hlavních silnicích a ve městech není s tankováním problém. Čerpací stanice mívají otevřeno od 7 – 19 hod., na dílnicích pak nonstop.

 

Pronájem auta je v Řecku je snadná záležitost, stačí vám pouze řidičský průkaz, počítejte však s poměrně vysokými poplatky (1000 – 3000 Kč za den). Rozhodně se vyplatí si několik půjčovem obejít a zjistit podmínky a ceny, v zásadě však platí, že čím levnější půjčovné, tím horší technický stav vozidla. Největší pronajímatelské firmy (www.hertz.gr a www.avis.gr) mají pobočky po celé zemi a bývají spolehlivější, účtují si však pevné sazby. U menších pronajímatelů si můžete mimo sezónu dojednat výhodnější podmínky.

Na kratší výlety se můžete vydat na mopedech nebo motocyklech, které jsou běžně k pronajmutí v turistických centrech. Cena pronájmu se pohybuje kolem 500 Kč za den.

Autobusem
Autobusová doprava je v Řecku na dobré úrovni a pro Řeky představuje nejoblíbenější způsob dopravy. Zdejší autobusová síť je velmi rozsáhlá a bez problémů se dostanete i na ostrovy (plavba trajektem bývá zahrnuta v ceně jízdenky). Na menších ostrovech autobusy často čekají na trajekty a odvážejí cestující z přístavu do hlavního města. Autobusem se také snadno dostanete do vesnických oblastí. Cestování po vesnických oblastech patří k neopakovatelným zážitkům, místní cestující využívají autobus k přepravě všemožných věcí a často také slouží jako poštovní vůz. Kromě autobusových zastávek vás řidič většinou nechá nastoupit i vystoupit kdekoliv potřebujete, proto si na projíždějící autobus klidně mávněte. Jízdní řády bývají vylepeny na telegrafních sloupech nebo ve výlohách obchodů. Jízdenku pro meziměstskou dopravu si obstarejte předem na autobusovém nádraží, jízdenku pro místní dopravu koupíte v obchodě nebo přímo ve voze.

Jízdní řády některých tras najdete na adrese www.travelinfo.gr/bus.htm

Letadlem
Vnitrostátní doprava je velmi rozšířená, Řecko má hustou síť linek, většina letů však končí nebo začíná v Athénách. Také většina ostrovů má zajištěno denní letecké spojení s Athénami, některé destinace i se Soluní. Během letních měsíců bývají lety vyprodány, je proto dobré si letenku rezervovat předem. Vnitrostátní letecká doprava sice není nejlevnější, ale vzhledem k úspoře času je hojně využívaná. Podstatnou část vnitrostátních letů obstarává společnost Olympic Airways. Využít můžete také služeb společností Galaxy Airways, Cronus Airlines nebo Axon Airlines. Informace o Athénském letišti naleznete na stránkách www.aia.gr.

Vlakem
Cestování po Řecku vlakem je levné, ale také velmi pomalé. Železniční síť tu není nijak zvlášť rozvinutá a v oblasti západního Řecka a jihovýchodního Peloponésu chybí zcela. Za zmínku stojí dvě hlavní tratě z Atén, jedna vede na Peloponés, druhá do Thassaloniki a poté dál do Makedonie, Thrákie, Bulharska a Turecka. Ceny jízdenek a jízdní řády najdete na stránkách Národní železniční společnosti www.ose.gr.

Trajektem / Lodí
Trajektová přeprava je v Řecku na velmi dobré úrovni. Hlavním a nejdůležitějším přístavem je Pireus, odkud vyplouvají lodě a trajekty do ostatních přístavů a snad na všechny řecké ostrovy s výjimkou Jónského souostroví. Mezi jednotlivými skupinami ostrovů existují také pravidelné spoje. Trajektovou přepravu provozuje několik společností, aktuální plavební řád si můžete obstarat u Řecké národní turistické organizace - www.gnto.gr.

 

Při špatném počasí mohou mít lodě zpoždění, případně mohou být plavby úplně zrušeny. Kromě levných a pomalých trajektů můžete také využít služeb křídlových člunů. Které jsou mnohem rychlejší, ale také dražší.

Mezi sousedními ostrovy se můžete přepravit na malých lodích, které v létě vozí turisty na výletní plavby.

Autostop
Pro dobrodružné povahy je cestování autostopem jistě velmi zajímavým druhem dopravy s možností poznat zdejší obyvatele a pocvičit se v řečtině. I když je stopování v zemi nelegální, jsou Řekové na stopaře zvyklí, a jízda se obejde bez větších potíží. Za svezení je vhodné nabídnout alespoň malou finanční částku, například polovinu ceny jízdného, kterou byste zaplatili v autobusu.

 

Doprava po Athénách

Autobusem
Athénská autobusová síť je hustá a jízdné je levné. Autobusy však bývají přeplněné a především v létě je v nich pořádné vedro. Pokud se rozhodnete cestovat po Athénám autobusem, měli byste znát zeměpisné uspořádání města a umět řeckou abecedu, abyste byli schopni číst názvy stanic. Jízdenku si zakoupíte předem v kiosku v okolí stanice a ihned po nastoupení do autobusu ji označte.

 

Metrem
Metro je v Athénách rozděleno na několik zón a platíte vždy podle toho, kolik zón překročíte. Jízdenku koupíte ve stanici a před vstupem na nástupiště ji označíte. V Athénách jsou v provozu tři trasy křižující celé město.

Taxi
Taxíky mají v Athénách žlutou barvu a mají několik oficiálních stanovišť. Obecně však platí, že si stačí mávnout a taxík vám zastaví. Řidič se většinou snaží plně naložit auto lidmi cestujícími stejným směrem a ti pak platí cenu podle taxametru. Athénské taxíky jsou prostorné a v porovnání s jinými evropskými městy i levné.

 

 

Řecká kuchyně

Řecká kuchyně patří mezi nejstarší a nejoblíbenější kuchyně světa, téměř v každém větším evropském městě najdete řeckou restauraci a pojmy jako tsatsiky, gyros nebo musaka jsou známé po celém světě. Tajemství řecké kuchyně spočívá především ve své rozmanitosti a jednoduchosti. Na své si zde přijdou vegetariáni i milovníci masa, ryb a mořských plodů.

V řecké kuchyni se prolínají vlivy evropské, arabské a asijské kuchyně. Nejchutnější jídla bývají jednoduchá a nenáročná na přípravu a posezení s přáteli u pozdní řecké večeře a dobrého řeckého vína patří k těm nejpříjemnějším zážitkům.

 

Řecké restaurace

V Řecku je velké množství taveren a restaurací, ty v turistických oblastech většinou nabízejí kromě řeckých i mezinárodní pokrmy a jídelní lístky zde mají i v angličtině a němčině. Valná část řeckých pokrmů se v restauracích připravuje ráno a udržuje se pak celý den teplá. Řekové si nelibují v příliš horkém jídle a pokrmy se tak podávají spíše vlažné.

Jako všude ve Středomoří se i zde jí později. Oběd bývá kolem druhé a večeřet se běžně začíná mezi devátou a desátou večer.

 

Nejširší výběr restaurací je v Athénách. Najdete tu vybrané řecké i světové kuchyně. Vyhlášenou čtvrtí je Plaka, najdete zde snad všechny typy restaurací, od luxusních a ž po nuzné. Některé restaurace v Athénách však mívají kvůli nestesitelnému vedru v srpnu zavřeno a jejich majitelé odjíždí z města a tráví dovolenou na ostrovech, kde mají často druhou, „sezónní“ restauraci.

V řeckých ulicích najdete několik typů stravovacích zařízení. Restaurace (estiatorio) bývají honosnější než taverny, kde často mívají papírové ubrusy, na které vám číšník napíše účet. V psarotavernes najdete rybí speciality a psitaries zase připravují pokrmy na grilu. Časté jsou i fast foodové zařízení a gyros koupíte doslova na každém rohu.

Kvalita jídla v restauracích bývá rozdílná, obecně však platí, že je lepší vyhnout se podnikům, které mají u dveří placené „naháněče turistů“ a raději se vydat tam, kam chodí jíst místní obyvatelé.

 

Řecké nápoje

K jídlu obvykle Řekové popíjejí víno a zdejší vína patří mezi nejlepší na světě. Řecko, z kterého pochází i patron vína Dionýsos nabízí znalcům i příležitostným ochutnávačům starobylé odrůdy vín s unikátních charakterem. Vynikající jsou makedonská vína, „řecké Bordeaux“ se pěstuje v oblastech Drama a Kavala poblíž bulharských hranic. Moderní řecká vína se produkují na třech poloostrovech oblasti Chalkidiki - Kassandra, Sithonia a Athos.

Pokud máte raději ostřejší pití, můžete vyzkoušet typické řecké ouzo. Jedná se o aperitiv z anýzových semínek, který se pije buď samotný, nebo smíchaný s vodou. Dálším obvyklým nápojem je rakija, nápoj podobný italské grappě. Můžete si vybrat z různých chutí, od trpké po jemnou. Mezi turisty je však nejznámější a nejoblíbenější Metaxa, řecká brandy, jejíž kvalita je značena hvězdičkami. K mání bývá nejčastěji tří-, pěti a sedmihvězdičková, přičemž poslední jmenovaná je nejjemnější.

Častým nápojem k jídlu je také pivo, z evropských značek především Amstel a Heineken. Z domácí produkce stojí za zmínku především Mythos mající mírně ořechovou chuť.

Při objednávání kávy nezapomeňte, že „turecké kávě“ se tu říká „řecká káva“. Je velmi silná a podává se v malých šálcích bez mléka. Běžně se podává již oslazená a na nápojovém lístku ji najdete pod názvem metrio. Budete-li chtít kávu bez cukru, ojednejte si sketo, budete-li chtít cukr navíc, pak žádejte glyko. Velmi oblíbené je v řecku také frappé, ledová káva podávaná s mlékem.

Obecně platí, že kde je v Řecku vodovodní síť, je také pitná a nezávadná voda. Pro nás může mít neobvyklou chuť, což je dáno odlišnou mineralizací. Pokud přesto takové vodě nedůvěřujete, dejte přednost vodě balené.

 

Ubytování v Řecku

Ubytování v Řecku je pro zahraniční turisty poměrně levné, ovšem s vyjímkou luxusních pětihvězdičkových hotelů. Vzhledem k tomu, že je Řecko turisty jednou z nejvyhledávanějších zemí, jsou i možnosti ubytování široké. Především v turistických střediscích je hotel vedle hotelu. Kvalita ubytovacích zařízení je rozdílná, podle oficiálního ubytovacího sazebníku se ubytovací zařízení dělí do tříd označených A-E (toto značení v podstatě odpovídá počtu hvězdiček 5-1). Navíc existuje kategorie de luxe. I ubytování nižší kategorie je často velmi kvalitní, ale pro zařazení do vyšší kategorie chybí třeba setelit nebo minibar. Ubytovací zařízení jsou každoročně kontrolována a hodnocena Řeckým ústředím turistického ruchu. Oficiální hodnocení včetně cen a poskytovaných služeb musí viset v každém pokoji.

Většina větších hotelů mívá vlastní bazén a tenisové kurty. Snídaně často bývá započtena v ceně ubytování, v lepších hotelých je podávána formou bufetů. V nabídce bývá čerstvé ovoce, cereálie, med, vejce, sýry, studené masa a uzeniny. V menších hotelých bývá nabídka skromější.

Pokud se rozhodnete v létě navštívit některou z turisticky atraktivních lokalik, zarezervujte si ubytování raději dopředu, protože velkou část ubytovacích kapacit mají zamluvenou cestovní kanceláře. V ostatních lokalitách a mimo sezónu nebývá s ubytováním problém, raději se však předem ujistěte, že ubytovací zařízení mimo sezónu v provozu.

Ve většině hotelů můžete platit platební kartou nebo šekem, v menších hotelých a penzionech však můžou vyžadovat hotovost.

V Řecku je na 350 kempů s kapacitou téměř 31 000 stanů a 950 bungalovů. Kempy se nacházejí na atraktivních místech po celém Řecku, jsou dobře vybaveny a většina z nich je sdružena v Panhellenic Campings Association, na jejichž stránkách www.panhellenic-camping-union.gr naleznete další informace včetně mapy kempů. Volné kempování není povoleno, ale i když vás najde policie, většinou to skončí domluvou, abyste do 24 hodin tábořiště uklidili a opustili.

Ubytování v soukromí je v Řecku také rozšířené, cedule Zimmer, Rooms nebo Domatia jsou k vidění již na letištích a v přístavech. Najdete u nich „zprostředkovatele“, s kterými si bez problému ubytování domluvíte. Výhodnější je však domluvit se přímo s majitelem, protože si pak můžete vyjednat lepší cenu. Pokoje jsou většinou pěkné a cenově přijatelné. Jejich seznam včetně kontaktů najdete v Městských informačních centrech.

Další zajímavé informace o ubytování v Řecku naleznete na stránkách www.greeka.com.

 

Toalety

Na mnoha místech v zemi, zejména pak na ostrovech jsou kvůli úzkému odpadnímu potrubí zavedená jistá opatření, která středoevropana možná zaskočí. Jelikož je zde také absence kanalizace, je třeba použitý toaletní papír namísto do záchodové mísy vhazovat do košů či nádob k tomu určených. Předejdete tak zbytečným potížím s ucpaným odpadem, které na sebe jinak nenechají dlouho čekat.V poslední době vzrostl v Řecku počet drobných krádeží, zvyšuje se počet kapesních zlodějů a proto raději noste peníze, doklady a ostatní cennosti bezpečně uložené. Doporučujeme též využívat hotelových trezorů. Všeobecně však platí, že je Řecko země bezpečná.

 

Bezpečnost v Řecku

V Athénách je velmi málo míst, kam se nedoporučuje turistů chodit a dokonce i v noci byste tu měli být v bezpečí.

 

Nakupování v Řecku

Řecko, stejně jako každá jiná turisticky oblíbená země, nabízí nepřeberné množství suvenýrů. Proslulí jsou řečtí šperkaři, vyrábějící zlaté a stříbrné šperky. Vhodnou památkou může být i kožená peněženka, vlněná deka nebo bavlněný šátek. Ve většině obchodů si můžete koupit růženec (koboloi) nebo nahrávku řecké hudby. Oblíbený je i řecký alkohol a výborný panenský olivový olej.

Opatrnost je namístě při nákupu starožitností. Kupovat, prodávat, vlastnit a vyvážet starožitnosti je v Řecku trestné. Nejlépe proto uděláte, vyhnete-li se lákavým nabídkám pokoutných prodejců a spokojíte se s kopiemi z muzejních prodejen.

 

Smlouvání a spropitné

V Řecku je smlouvání běžné především v turistických centrech, na tržnicích a bazarech. Méně časté je pak v klasických obchodech a restauracích, určitě s ním nepochodíte ani v hotelech a kancelářích. Není zde totiž tak rozšířené jako na Dálném východě nebo v Severní Africe. V tavernách, restauracích a menších obchůdcích vám však může být nabídnuta nižší cena jako pozornost podniku. V kavárnách a restauracích je zvykem dávat spropitné ve výši 10% z ceny nebo cenu zaokrouhlit směrem nahoru. V tavernách a restauracích bývá často účtován automaticky k ceně jídla poplatek za stolování, obsluhu, pečivo a prostředí - tzv. couvert, který činí asi 0,60 až 1 euro za osobu. Je to služba, kterou nelze odmítnout.

 

Hlavní turistické cíle

Athény
Hlavní město Řecka s nespočtem kulturních památek a muzeí, stejně jako bohatým nočním životem a množstvím turistických atrakcí. V Athénách žije bezmála 5 milionů obyvatel, což je téměř čtvrtina řecké populace. Velkým problémem metropole, především v letních měsících, je velký dopravní ruch a s ním spojený smog. I proto řada athénských provozovatelů restaurací odjíždí v létě na ostrovy, kde mají druhý, „sezónní“ podnik. Řecká vláda však zavádí opatření k omezení dopravy a situace se tak zvolna zlepšuje. Velké zlepšení v infrastruktuře města přinesly i letní olympijské hry, které Athény hostily v roce 2004.

 

Akropoli neboli „Horní město“ má řada řeckých měst, ale ta Athénská je určitě nejznámější na světě. Parthenón na jejím vrcholu je kouzelnou dominantou města, která jistě zaujme každého návštěvníka, který je v Athénách poprvé. Stavba Parthenónu, který je zhotoven z mramoru vytěženého z místních lomů, byla dokončena v roce 438 př.n.l. a jeho stavba trvala 9 let. Parthenón podle historiky kdysi zářil barvami – červenou, zelenou a modrou, a jeho hlavním bodem byla 12m vysoké socha bohyně Athény, po které je město pojmenováno. Původní model Parthenónu je k vidění v Národním archeologickém muzeu.

Turisticky oblíbená je Plaka, čtvrť rozléhající se na východním a severním úpatí Akropole. Najdete zde např. Muzeum řeckého lidového umění, Muzeum Kanellopoulos nebo Muzeum lidových nástrojů. Plaka je také známá množstvím barů, restaurací, kaváren a taveren.

Mezi další zajímavá místa patří např. náměstí Monastiraki, které je proslulé svými obchůdky a stánky, ve kterých koupíte cokoli. Pokud něco neseženete zde, pak to pravděpodobně nekoupíte nikde v Athénách. Nejlepší atmosféra tu bývá v neděli ráno, kdy trh zaplaví okolní malé uličky a táhne se až ke hřbitovu Kerameikos. Malý hřbitov, který jako pohřebiště sloužil už ve 12. století př.n.l. je tichým útočištěm a oázou zeleně.

V okolí bývalého královského paláce, dnešní budovy Parlamentu, se rozkládají Národní zahrady. Jsou známé také pod názvem Královské, protože byly založeny zároveň s palácem. Zahrady a rozloze 16 hektarů nabízejí příjemný odpočinek. V malých jezírkách najdete mořské želvy, kochat se můžete mramorovými sochami a vodotrysky a osvěžit se můžete v některé z kaváren, které se zde nacházejí.

Pokud máte na návštěvu Athén pouze jeden den, musíte určitě navštívit Národní archeologické muzeum (Ethiko Archaiologiko Mouseio). Chcete li si ale muzeum v klidu a důkladně prohlédnout, jeden den vám jistě stačit nebude. Mimo řeckých památek zde můžete obdivovat i sbírku egyptského umění, která připomíná těsné obchodní spojení starověkého Řecka s Egyptem.

Peloponés
Jeho jméno pochází ze starověku a znamená „Pelopův ostrov“, přestože ostrovem není a s pevninou ho spojuje 6 kilometrů široký pás souše. Do paměti se vtiskne svými třemi „prsty“, které sahají do Středozemního moře, od pevniny ho odděluje Korintský průplav.

Na Peloponésu se nacházejí rušná turistická centra, nedotčené horské vesnice, kosmopolitní starobylá města i světoznámá archeologická naleziště.

Korintský průplav je pro turisty velkou atrakcí. Aby také ne, vidět loď, která proplouvá 6 kilometrů dlouhým, 25 metrů širokým a téměř 60 šedesát metrů hlubokým kanálem se většině lidí nepoštěstí každý den. Stavbu průplavu zahájil už císař Nero v 1.století n.let., dílo však nedokončil. Do dnešní podoby se Korintský průplav začal stavět až v roce 1882.

Několik kilometrů za průplavem leží dnešní město Korint (Korinthos), které je známé zpracováním řecké produkce rozinek. Starověký Korint, dnešní archeologické naleziště se nachází na 565 m vysokém kopci a táhne se asi 7 km na jih. Kdysi město bývalo domovem pro 300 000 občanů a více než 450 000 tisíc otroků. Přímo v oblasti naleziště se nachází archeologické muzeum, které se pyšní pěknou sbírkou exponátů.

K návštěvě láká také starověké divadlo v Epidauru, jedno z nejzajímavějších archeologických nalezišť v Řecku, které se nachází nedaleko Korintského průplavu.

Za nejhezčí město Peloponéského poloostrova je považováno Nafplio. Toto původně hlavní město Řecka se pyšní typickou architekturou a idylickou polohou u moře, s překrásnou vyhlídkou přes záliv k horám. Navštívit můžete také 3 pevnosti, které zde vévodé okolním stavbám. První z nich je pevnost Palamidi, ke které můžete vystoupat po 999 schodech. Z vrcholu se pevnosti se otevírá jedinečná vyhlídka na toto nádherné město.

Druhá pevnost jménem Its Kale se nachází na místě bývalé městské akropole, dnes jsou zde k vidění především trosky, místo je však jako stvořená na příjemnou procházku.

Třetí pevnost, známá pod názvem Bourtzi, stojí na malém ostrůvku v zálivu.

Ve městě sídlí také několik muzeí. Na hlavním náměstí Plateia Syntagmatos najdete Archeologické muzeum. Muzeum lidových tradic patří k nejlepším v zemi a za návštěvu stojí i zdejší Vojenské muzeum.

Nejdůležitějším archeologickým nalezištěm na Peloponésu jsou Mykény. Davy turistů, které sem každoročně míří dokládají popularitu tohoto místa.

Navštívit můžete i kamennou horu Monemvasía, kdysi padesátitisícové město. Dnes tu sídlí zhruba 50 obyvatel a několik dobových hotelů s malou kapacitou. Díky malému počtu turistů jsou zdejší trosky ve vynikajícím stavu a město tak nabízí nevšední zážitek bez tisícihlavého davu turistů.

Trosky byzantského města Mystras, které původně vzniklo jako náhrada za nedalekou Spartu, se rozkládají na úbočí i vrcholu kopce. Troskám města vévodí hrad, který je na samotném vrcholu kopce a odkud se můžete kochat okolní krajinou.

Byl by hřích vynechat starověkou Olympii, matku dnešních olympijských her. V centru starověké Olympie stával Chrám boha Dia, postavený v 5.st.př.n.l., ale do dnešních dnů se dochovaly pouze základy sloupů. Za zmínku dále stojí pozůstatky Leonidaion, hotelu pro vybraní hosty, chrám bohyně Héry nebo Bouletrion, který byl v 6.st.př.n.l postaven jako sál pro jednání olympijské rady, tedy obdobou dnešního olympijského výboru. První olympijské hry se tu konali již v roce 776 př.n.l. Najdete zde také Archeologické muzeum a Muzeum her, které je zaměřeno na moderní olympijské hry.

Thessaloniki
Hlavní město Makedonie leží na Břehu Egejského moře a je oblíbenou destinací turistů z celého světa. Vzniklo v roce 315 př.n.l. sloučením 25 měst s městem Therma.

Asi nejznámější atrakcí je Bílá věž, dříve známá jako Krvavá, neboť tu bývalo vězení a konaly se zde popravy. Dnes se ve věži nachází sbírky Byzantského muzea.

 

Nedaleko věže najdete Archeologické muzeum s bohatou sbírkou exponátů. K vidění je tu mimo jiné kostra krále Filipa II. Makedonského a zlatá schránka, v níž bylo tělo uloženo.
Z menších muzeí jmenujme Muzeum makedonských bojů, Muzeum lidových tradic a etnologické muzeum.

Ve městě je k vidění řada nádherných kostelů, v centru města najdete koste Agia Sofia, který byl postavený v 8 st.n.l. a který připomíná stejnojmenný kostel v Istanbulu. Pozorně si prohlédněte zejména fresky z 9. a 10. st., které se dochovaly v dobrém stavu.
Největším kostelem v Řecku je Agios Dimitros, který stojí na místě, kde v roce 305 n.l. zavraždili Sv. Jiřího, kterému je tento kostel zasvěcen.

Ve městě se nachází také Řetězové věž, která je součástí městských hradeb a nabízí krásnou vyhlídku na město.

Athos
Pro návštěvu svaté hory Athos si musíte předem zažádat o povolení. Nejčastěji objevují návštěvníci krásy tohoto poloostrova z lodě. Ženy ani jinou možnost nemají, protože jim je na tento „klášterní“ ostrov vstup zakázán již od roku 1960, kdy císař Konstantin XV. Monomachos vydal výnos, který všem ženám zakázal vstup na ostrov a ten tak měl zůstat zachován pro Pannu Marii. Tento zákaz platil dokonce i pro zvířecí samice.

I z výletu kolem poloostrova na moři však můžete obdivovat kláštery na vrcholcích útesů i samotnou horu Athos, která se na jižním výběžku poloostrova vypíná do výšky 2033 metrů a je tak nejvyšším vrcholem na Chalkidiki.

 

První klášter, Velkou lávru, zde založil v roce 936 n.l. sv. Athanasios. Athos byl vždy oblíbeným místem poutníků, kteří zde vedli život v rozjímání. Dnes tu žije zhruba 2 000 mnichů ve 20 obydlených klášterech.

V případě, že chcete vstoupit na ostrov, je dobré si zajistit doporučující dopis od řeckého konzula a prokázat, že chcete cestu podniknou z náboženských, studijních nebo kulturních důvodů. Žádost potom odešlete Svatému úřadu svaté hory Athos, který vám může udělit povolení ke vstupu. Těchto povolení je vydáno pouze 10 denně a určuje přesně den, kdy můžete na svatou horu vstoupit.

Egejské ostrovy
Rozmanitost Egejských ostrovů sahá od celosvětově známých a oblíbených turistických destinací až k neobydleným oázám klidu. Mnozí návštěvníci rok co rok objevují stále nové ostrovy, jiní naproti tomu tráví dovolenou stále na stejném místě a domorodci je pak vítají jako staré známé.

Rhodos
Největší a jeden z nejnavštěvovanějších Egejských ostrovů, jehož hlavní město nese stejné jméno. Severní pobřeží je vyhrazeno turistům a jedna hezká pláž tu střídá druhou. Tato část ostrova je ideální pro milovníky pohodové dovolené, kteří si rádi užívají sluníčka na pláži a večerního života v barech a na diskotékách.

Město Rhodos okouzlí především středověkým starým městem obehnaným hradbami, jež bývá často srovnáváno s Jeruzalémem a v roce 1988 zapsáno na seznam památek UNESCO. Přehlédnout nemůžete Palác velmistrů, velkolepou pevnost na vrcholu kopce dlážděnou Rytířskou cestu. Rytířská cesta je lemována sídly rytířského řádu sv. Jana, ve kterých se scházeli rytíři různých národností.

Nedaleko vstupu do starého města naleznete Archeologické muzeum, které sídlí v budově bývalého špitálu rytířského řádu postaveného v letech 1440 – 1481.

Jižně od města Rhodos leží Lindos, malebné městečko nabízející jak pláže, tak zapadlé uličky s klasickou řeckou architekturou. A letní sezóně se Lindos mění v ráj turistů, mimo sezónu si tu však můžete užít klidnou dovolenou podbarvenou přátelskou atmosférou místních obyvatel. Nad městem a pláží stojí velkolepá akropole.

Na západní straně ostrova leží Petaloudes, turistický cíl známý pod názvem Údolí motýlů. Přesnější název by však byl „Údolí můr“, těch tu totiž sídlí v době od června do září miliony. Láká je sem pryskyřice s vůní vanilky, ze které se vyrábí kadidlo. V posledních letech však bohužel počet těchto můr znatelně poklesl vinou bezohledných průvodců, kteří nabádají turisty k plašení těchto tvorů tleskáním.

V jihozápadní části ostrova se nachází vesnice Monolithos. Jeho jméno je odvozéné od obrovského skalního monolitu, který se svažuje kolmo do moře a na jeho vrcholu stojí hrad z 15. století. Cesta k němu je náročná, přesto si však mnoho turistů nenechá ujít nádherný výhled na moře a zapadající slunce.

Kos
Ostrov, který měří od jednoho konce ke druhému zhruba 28 km patří k nejnavštěvovanějším turistickým destinacím v Řecku. Během letní sezóny je tu doslova hlava na hlavě. Turistům je zde k dispozici množství pláží a desítky útulných i rušných barů. Na úrodné půdě ostrova najdete olivové háje, ovocné sady i vinohrady. Ostrov není hornatý, nejvyšší hora Dikaios dosahuje výšky 847 m.

Největším přístavem ostrova je Kos, patnáctitisícové město, ve kterém se prolíná současnost s historií. Najdete tu Rytířský hrad, na jehož stavbu byl použit mramor nalezený ve zdejších archeologických nalezištích. Na nedalekém náměstí Plateia Platanou stojí platan, který tu údajně zasadil sám Hippokrates. Stáří stromu je však ve skutečnosti odhadováno na „pouhých“ 2 000 let. Navštívit můžete také Archeologické muzeum, v jehož sbírkách naleznete mimo jiné i mramorovou sochu zdejšího rodáka Hippokrata, která byla pravděpodobně zhotovena ještě za života tohoto otce moderního lékařství. Krásné malby a mozaiky můžete obdivovat na pozůstatcích vily Casa Romana, římského sídla, které bylo zrestaurováno ve 30. letech 20. století.

Za návštěvu na ostrově jistě také stojí horská vesnice Kefalos s antickým divadlem a nádherným výhledem na okolí.

Severně od města Kos leží archeologické naleziště Asklepio, kde mezi zříceninami naleznete lázně, chrámy a dobové „tělocvičny“, které se ve starověku stavěly po celém Řecku.

Thasos
Nejsevernější řecký ostrov, který je oblíbeným turistickým cílem řeckých rekreantů. Ostrov nabízí množství starověkých památek, hornatou a zalesněnou krajinu a příjemné pláže. Většina návštěvníku ostrova zůstává ve městě Thasos (které je též známé jako Limin nebo Limenas) a odsud podnikají výlety po celém ostrově.

Lesbos
Největší ostrov v severovýchodní oblasti Egejského moře je známý především díky výborným ančovičkám a sardinkám, které se zde loví. Hlavni město Mitilini (tento název se používá také pro název ostrova) je rušný přístav, na který z kopce dohlíží městská pevnost. Navštívit zde můžete také Archeologické muzeum, Byzantské muzeum nebo Muzeum Theophilos, které je poctou zdejšímu rodákovi Theophilu Hadzimichalisovi a jeho naivním dílům.

Na severním pobřeží ostrova se nachází město Mithymna s hradem, hustou zástavbou typických domků s červenou střechou a bujným porostem vinné révy.

Santorin
Ostrov v Řecku známý jako Thíra (stejně se nazívá i hlavní město ostrova) vznikl z pozůstatků sopečného kráteru. Dnes je jedním z nejoblíbenějším ostrovů mezi turisty, sezóna je tu delší než jinde a davy turistů sem míří od jara do podzimu. Ostrov je známí především svými překrásnými hotely na útesech, z kterých je nádherný výhled na maře. Z praktického hlediska, zvláště máte-li malé děti, je vhodnější ubytovat se přímo u moře a vyhnout se tak náročným cestám do svého obydlí. V noci to na ostrově žije, bezpočet podniků je vám plně k dispozici.

 

K zajímavostem patří zachovalé trosky minojského města Akrotiori zničeného sopečným výbuchem v roce 1625 př.n.l. Nálezy z města jsou uloženy v Archeologickém muzeu v Thíře, hlavním městě ostrova.

Kréta
Největší řecký ostrov ve tvaru pruhu, který měří 250 km, na kterém se vedle hor rozkládá nejdelší roklina v Evropě a zároveň také velmi oblíbený cíl turistů z celého světa, to je Kréta.

Tento rozmanitý ostrov nabízí náročnému turistovi vše, po čem může toužit – nádherné prosluněné pláže, spoustu kaváren a nočních podniků, tradiční tržnice, ale i historické památky a naleziště, malebnou a zajímavou krajinu, olivové háje a mnoho dalšího.

Krétu je možné navštívit v jakékoliv roční době, všímavý turista tu vždy najde spoustu nových a nesmazatelných zážitků a bude se sem rád vracet.

Město Herakleion je pátým největší řeckým městem a stejně jako v Athénách, i zde budete potřebovat na seznámení s městem více času. Ujít si nenechejte především návštěvu zdejšího Archeologického muzea, které patří právem ke chloubám města.

Zhruba 5 kilometrů jižně od Herakleionu se nechází hlavní turistická atrakce Kréty, pozůstatky královského paláce v Knossu. Údaje o prvním osídlení pocházejí již z r. 6 000 př.n.l., první zde stojící palác je datovaný k roku 2 000 př.n.l., byl však zničen při zemětřesení. Nově postavený palác přetrval až do roku 1380, kdy byl zničen požárem. V dobách největší slávy obývalo palác více než 12 000 lidí, kteří měli k dispozici 1 300 místností. V okolí paláce žilo dalších 50 000 lidí.

Před palácem se podle řecké mythologie nacházel labyrint se svým strážcem Minotaurem.

K nejlépe rozvinutým turistickým oblastem v celém Řecku patří Agios Nikolaos, město s dvěma přístavy – rybářským a vnitrozemským. Kolem přístavu se to jen hemží bary, kavárnami a obchody. Na řecké poměry je tu však poměrně draho a proto je výhodnější zamířit do postranních uliček. Nedaleko centra najdete Archeologické muzeum, s velmi pěknou sbírkou minojských artefaktů.

Nejdelší roklinou Evropy je Samaria, po Knossu druhá nejnavštěvovanější lokalita na Krétě. Každý rok se najde více než půl milionu lidí, kteří absolvují 17km dlouhou procházku roklinou.

Druhým největším palácem na Krétě je Faistos, stojí však v nesrovnatelně hezčí krajině než Knossos a proto je turisty velmi vyhledáván. Původní palác zde stával již od roku 1 900 př.n.l. a některé jeho pozůstatky se dochovaly dodnes.

Na západním pobřeží se nachází Maleme, dějiště bitvy o Krétu, která se odehrála v roce 1941. Najdete tu německý válečný hřbitov, kopec pokrytý hroby. O život tu přišlo 6 580 němců, většina sestřelená při seskoku padákem. Z vrcholku kopce je vidět startovací dráha v Melame, strategický bod, který se stal hlavním terčem útoků.

K nejhezčím střediskům na ostrově patří Chania (Hania, Kania, Khania), město ležící na západním pobřeží. Nachází se tu řada muzeí (Archeologické, Historické, Námořní), spousta kaváren a obchůdků, historické památky, rušné tržiště i nádherné pláže. Zkrátka ideální místo pro příjemnou dovolenou.     

Zmenšenou Chanie, ale s větším počtem turistů, to je Rethimno, malebné městečko výrazně ovlivněné benátským a tureckým stylem.

Korfu a Jónské ostrovy

Již od římských dob jsou Jónské ostrovy vyhlášeným místem odpočinku. Citrusové sady, olivové háje a bujná zelená vegetace překvapí každého, kdo čeká prostředí podobné Egejským ostrovům.  Turisty jsou ostrovy oblíbené pro svůj rušný život, krásnou přírodu a rozmanitost.

Nejsevernějším z Jónských ostrovů je Korfu (Kerkyra),  ostrov rozdělený na hornatý sever a níže položený jih. Ve stejnojmenném hlavní městě ostrova, Korfu, je patrný značný evropský vliv, především pak anglický, francouzský a italský. V centru města se nachází místní „specialita“, kombinace náměstí a parku, na kterém najdete kriketové hřiště, jediné v celém Řecku. Na druhém konci náměstí stojí na útesu  Stará pevnost (Palaio Frourio). Na severním konci kriketového hřiště najdete palác sv. Michaela a sv. Jiří, v kterém sídlí mimo jiné i Muzeum asijského umění. V jižní části parku naleznete krásnou fontánu a Památník sjednocení (Monument Enosis), odhalený v roce 1864 na oslavu připojení Jónských ostrovů k Řecku.

Při návštěvě hlavního města Korfu byste rozhodně měli navštívit Archeologické muzeum, za zmínku také stojí Muzeum papírových platidel či Byzantské muzeum. V kostele Agios Spyridon najdete stříbrnou rakev z ostatky sv. Spyridona, patrona města.

Ostrov Paxi nabízí svým návštěvníkům klidné a tradiční prostředí. Ostrov je vyhledáván především německými a britskými turisty.

Nejrozlehlejším z Jónských ostrovů je s rozlohou 781 km2 Kefallinía. V severní části ostrova leží město Fiskardo, jediné město, které přežilo ničivé zemětřesení v roce 1953. Za návštěvu tu stojí především Historické muzeum, Archeologické muzeum a Muzeum lidových tradic.

Na ostrově se také nachází několik jeskyní, např. koncert si můžete poslechnout v jeskyni Drogarati na východním pobřeží. Solné jezero se zase nachází v jeskyni Melissani.

Na severozápadě v horách leží původní hlavní město Kefalliníe, Kastro, nyní vesnice, která ležící v okolí pevnosti Agios Georgios. Z hradeb pevnosti se naskýtá nádherný výhled do okolí.

Turistům je dobře známý ostrov Zakynthos, oblíbené letovisko a hlavní středomořské hnízdiště karety obecné. Hlavním městem ostrova je stejnojmenné město Zakynthos, které bylo v roce 1953 téměř zničeno zemětřesením a následně opraveno v původním stylu. Jednou z mála budov ve městě, která zemětřesení odolala, je katedrála zasvěcená sv. Dionýsovi. Pozoruhodné je, že zemětřesení odolal i kostel a kaple v klášteře Moni tis Panagias tis Anafonitrias, kde byl Dionýsos na sklonku svého života opatem. Ostatky světce jsou uloženy zakynthoské katedrále. Navštívit můžete také Solomovo muzeum, které je věnováno básníkovi a autorovi řecké hymny, Dionýsovi Solomovi.