Kefalonia - Odysseovo království

Kefalonia - Odysseovo království

Krásné hory, průzračný vzduch a čisté moře, to jsou ingredience, které ve větší nebo menší míře najdeme na mnoha řeckých ostrovech. Už Homér se rozplýval nad krásami jejich přírody. Jeho nejslavnější hrdina, Odysseus, údajně pocházel z ostrova Ithaka.

Protože však současná Ithaka příliš neodpovídá Homérovu popisu, přišli někteří vědci s tím, že ve skutečnosti měl proslulý básník na mysli sousední, jen kousek vzdálenou Kefalonii. Ostatně, geologické průzkumy naznačují, že dříve byly oba ostrovy spojeny v jeden.

Kefalonia je se zhruba 800 km²  největší z Jónských ostrovů, ačkoliv různé prameny se v určení velikosti značně rozcházejí – od 700 až po zhruba 800 km² (a více než 900 km² včetně Ithaky). Dnes tady žije asi 45 tisíc obyvatel, ovšem během sezóny, která trvá od dubna do října, je na Kefalonii lidí mnohem víc. I místních neustále přibývá, Kefalonia má nejrychleji rostoucí populaci v celém Řecku. Homér by se asi divil, jak se poklidný, kdysi jen minimálně zalidněný ostrov změnil. Vždyť v jeho dobách tu žilo sotva pár stovek obyvatel… Ke zvýšenému zájmu přispěl také film „Mandolína kapitána Correliho“, jehož děj se odehrává za 2. světové války, a který byl natočen právě na Kefalonii.

Ani davy lidí však nemohou zakrýt přirozenou divokou krásu ostrova s horami, pastvinami, vinohrady, lesy fíků a olivovníků, ale i s jeskyněmi a podzemními jezery. Hornatá krajina dosahuje největší výšky v podobě vrcholu Mount Ainos, vypínajícího se do 1628 m n. m. Celkem zabírají hory asi tři čtvrtiny ostrova, přičemž část území je téměř nepřístupná, nebo jen s obtížemi. To ovšem znamená větší nahuštění lidí na pobřeží…

Nad neoddiskutovatelnou krásou se bohužel vznáší skrytá hrozba. Kefalonia totiž leží v centru zemětřesné oblasti, nedaleko velkého tektonického zlomu. Různé větší či menší otřesy tu nejsou žádnou vzácností. Zatím poslední rozsáhlejší zemětřesení, vlastně série čtyř po sobě jdoucích zemětřesení, ostrov postihla v roce 1953. Tehdy byla poškozena nebo zcela zničena naprostá většina domů. Několik menších zemětřesení proběhlo i v nedávných letech. Další velké nebezpečí představují požáry, rovněž poměrně časté.

Při toulkách po Kefalonii narazíte na mnoho stop dávné lidské přítomnosti. Na ostrově se v minulosti vystřídala řada vládců a nájezdníků, například Benátčané, Francouzi, v rámci otomansko-ruského spojenectví dokonce Rusové, později Britové. Za druhé světové války jej obsadili Italové a Němci. V krajině se proto nacházejí pevnosti, ruiny měst a opevnění, kostely i jiné památky.

Foto: město Argostoli

Mezi zajímavosti patří dva kláštery. Prvním je Haghia Panagia v Markopoulo, druhý klášter na silnici mezi Argostoli a Michatou je zasvěcen patronovi ostrova se jménem Agios Gerasimos. Archeologové také na ostrově objevili nedotčené a nikdy nevyloupené římské hrobky, což po staletích vyneslo na světlo světa mnoho pozoruhodných předmětů. Hned vedle bylo navíc odkryto skvěle zachované římské divadlo.

A jak to tedy bylo s tím Odysseem? To bohužel přesně nevíme. Podle některých teorií pocházel z poloostrova Paliki, který dříve od Kefalonie odděloval pás moře. Je tedy možné, že Paliki je vlastně původní Ithakou. V současnosti je poloostrov poměrně hustě obydlen a můžeme se sem snadno podívat. Z historických pramenů je každopádně zřejmé, že Kefalonia a okolí byly součástí Odysseova království, či sféry vlivu, jak se dnes říká.

Foto: Agios Gerasimos

Z přírodních krás patří mezi nejvyhlášenější jeskyně Mellisani, vlastně spíše podzemní jezero. Jsou tu i další pěkné jeskyně, které se dají vesměs projet na lodičkách, nebo třeba skála Kunopetra. A ovšem také pláže, pěkné, čisté, i když ne vždy zrovna liduprázdné… Svůj půvab mají malebné vesničky i města, někdy líně ospalé, jindy rušné. Odysseovo království neztrácí ani po letech svůj půvab.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 5 350 krát.