Ke kořenům Olympiády

Ke kořenům Olympiády

I ti, kteří se o sport příliš nezajímají, znají Olympijské hry. Pro mnoho lidí, sportovců i diváků, jsou vrcholem toho, co lze ve sportu dokázat. Je to skutečný fenomén a zároveň zajímavá ukázka toho, jak se prastará tradice může nejen zachovat, ale i rozvinout v masovém měřítku.

Zda dnešní Olympiáda odpovídá duchu té původní nebo ne, to je samozřejmě otázka a daly by se o tom vést dlouhé diskuse. Ale místo, kde tento sportovní svátek vznikl a dostal své jméno, nikdo nezpochybňuje – Řecko, Olympia. Místo se nachází v pěkné krajině na úpatí kopce Kronios, u soutoku řek Alfeios a Kladeos.

První Olympijské hry se tu pravděpodobně konaly v roce 776 př. n.l., ačkoliv o tom nemáme záznamy a datum bylo vypočítáno dedukcí. K tomu vědcům pomohla znalost faktu, že hry se odehrávaly jednou za „olympiádu“, což byla časová jednotka dlouhá 4 roky. Začínala na Nový rok, kterým byl tehdy den úplňku nejbližší letnímu slunovratu. Po roce 432 př. n.l. se způsob výpočtu trochu změnil.

Dle některých badatelů se však první hry uskutečnily dříve, snad už roku 884 př. n.l., jiní naopak tvrdí, že se tak stalo až v roce 704 př. n.l.

Ať tak či onak, Olympijské hry probíhaly až do roku 393 n.l., tedy téměř 1200 let (pokud počítáme s nejčastějším výkladem jejich počátku). O rok později je římský císař Teodosius I. zakázal, protože prý odporovaly duchu křesťanství a byly příliš pohanské. Tradice byla obnovena až roku 1896, kdy se konaly první novodobé Olympijské hry.

Vykopávky ve starověké Olympii začaly v roce 1829 a byla odkryta řada památek, které mohou turisté v současnosti obdivovat. Nečekejte však žádné honosné budovy, dnes jsou to jen ruiny, zbytky zdí, sloupů a neuspořádaná změť kamenů. Mnoho drobnějších předmětů si navíc francouzští archeologové „vypůjčili“ a odvezli do Louvru, což by také důvod, proč jim řecká vláda později zakázala pokračovat v práci. Koncem 19. století na místo přišli pro změnu archeologové němečtí a Německý archeologický institut tu spolu s Řeky působí dodnes. Proto je možné, že ještě uslyšíme o dalších zajímavých objevech.

Olympia byla místem zasvěceným uctívání nejvyššího boha Dia, takže tu nemohl chybět jeho chrám. Jeho trosky patří spolu s chrámem bohyně Héry mezi nejobdivovanější. Dříve tu stávala rovněž Diova gigantická socha ze zlata a slonoviny, která patřila k sedmi divům klasického světa. Ta se ovšem nedochovala, zato byla nalezena sochařská dílna mistra Feidia, který ji vytvořil. A to dokonce i se sochařským nářadím, což pomohlo rekonstruovat staré technologie. Mezi dalšími nalezenými zbytky budov jsou různé menší chrámy a navazující infrastruktura, lázně, tělocvična, ubytovny a přípravné prostory pro atlety a mnoho dalších staveb. Zajímavým nálezem je také Hermova socha od Praxitela, zcela neporušená.

Až v polovině 20. století byl objeven olympijský stadion, na kterém probíhaly běžecké disciplíny. Délka tratě byla tehdy 212,5 a šířka 28,5 metru. Stadión pojal 45 tisíc diváků.

Moderní Olympiáda bývá zahajována ohněm, který je zažehnut s pomocí parabolického zrcadla a slunečního záření na obnoveném stadionu právě zde, v Olympii. Ačkoliv ze starověké Olympie zbyly jen ruiny, tradice stále žije a místo se stalo jedním ze světově nejznámějších odkazů zaniklé civilizace.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 7 901 krát.