Kalo Pascha - Velikonoce v Řecku a na Kypru

Kalo Pascha - Velikonoce v Řecku a na Kypru

Velikonoce (Pascha) jsou v pravoslavném Řecku a na Kypru nejdůležitějším svátkem roku, kterému předchází čtyřicetidenní půst. Po celý týden se každý večer konají mše trvající až do půlnoci. Na Velký pátek (letos vychází na 22. duben) je z kostela symbolicky vynášeno Kristovo tělo pokryté tisíci květinami.

Smuteční procesí prochází celou vesnicí nebo městem. Při půlnoční mši ze soboty na neděli farář zvěstuje, že Kristus vstal z mrtvých (Christos Anésti), na což se odpovídá Alithos Anésti (skutečně vstal z mrtvých). Lidé radostně tlučou do lavic, přejí si navzájem a ťukají špičkami načerveno obarvených vajec o sebe. Komu se vajíčko nerozbije, bude mít po celý rok štěstí. Vajíčka barví jen na červeno, jako symbol Kristovy krve, a to speciálním kořenem nazvaným rizari. O Velikonocích je většina Řeků a Kypřanů se svými rodinami.

Pro výpočet pravoslavných Velikonoc se používá Juliánský kalendář, proto se většinou konají v jiném období než je tomu v zemích s katolickou tradicí. Velikonocím předchází pohyblivý církevní svátek tzv. Čisté pondělí (Kathara Devatera), které zahajuje 40 dní předvelikonočního půstu (nesmí se jíst maso, sýry, ryby) až do dne Panny Marie, kdy se konzumuje ryba. Následuje svátek Ducha svatého (40 dní po Velikonocích). Na Kypru je tento den oslavován formou veletrhů konaných v každém městském přístavu.

Během Velikonoc musí všechno vypadat čistě a nově, takže ve všech domácnostech se uklízí a maluje. V malých restauracích rybáři splétají složité vaynes, což jsou květinové držáky z palmových listů, které se po celkové úpravě podobají malým hnízdům vlaštovek posazených na tyčce.

Podobně jako u nás se v Řecku traduje, že o Velikonocích by měl mít každý něco nového na sebe. Pro děti to povětšinou znamená nové boty a obligátní velikonoční svíce. I v Řecku ale velikonoční oslavy stále více získávají komerční charakter a dnes je běžné se bohatě obdarovávat podobně jako na Vánoce. Hlavní rys řeckých Velikonoc, hodovat a radovat se v kruhu široké rodiny, se naštěstí zatím nevytratil.

V zemi, kde je více než 90 procent obyvatel věřících, mají Velikonoce mnohem duchovnější charakter než u nás. Po celý týden se každý den konají mše. V pátek vše vrcholí. Z kostela je vynášeno Kristovo tělo, světla kolem kostela jsou zahalena do černého plátna, smutečně zvoní zvony.

Pro děti Velikonoce znamenají především dva týdny prázdnin (týden před Velikonocemi a týden po nich), které stejně tak jako Velikonoce nemají pevný termín. A ještě jednu zvláštnost mají řecké Velikonoce. Neodmyslitelně k nim patří lampionové průvody.

A co Řekové a Kypřané na Velikonoce připravují a jedí?
Ve čtvrtek začíná většina domácích hospodyněk s velikonočním pečením flaounes, což je druh sýrového koláče, který má svůj původ právě na Kypru. Skládá se z  nastrouhaného sýru, vajíček a mátové náplně, který je vytvarován do trojúhelníkového a čtvercového tvaru. Koulouria jsou zase máslové koláčky z mléka, koření a s trochou cukru a Tyropittes - bochníky s kousky přidaného sýru, které jsou vyválené v  sezamových semínkách. Tradičním pokrmem na Velký pátek je Faki Xidati, což je octovo-čočková polévka. Traduje se totiž, že Kristus, když požádal o vodu na své cestě, dostal ocet místo vody.

V neděli ráno chodí většina lidí do kostela kolem 11 hodiny, hned poté jdou domů na slavnostní oběd, kde se jí jehněčí maso na rožni a polévka Majiritsu z jehněčích vnitřností. Samozřejmostí je také mazanec/buchta se zapečenými obarvenými vejci a další kulinářské speciality.

Všude je veselo, popíjí se ouzo, hraje hudba, u které se pak při dobrém jídle a pití  sedí  i několik hodin… Řekové si umějí svátky vychutnat a radovat se. Prostě zapomenou na starosti, odpustí si případné křivdy, tančí a zpívají, slaví setkání se svými blízkými a přáteli, chlubí se svými dětmi a jsou šťastní. Právě tyto chvíle vytvářejí a upevňují tradiční řeckou rodinnou soudržnost.

Recept na řeckou velikonoční buchtu
Co je na přípravu potřeba?
•    60 g droždí,
•    1/8 l vlažného mléka,
•    100 g cukru
•    1 kg polohrubé mouky
•    špetka soli
•    nastrouhaná kůra z 1 pomeranče
•    1/4 l vlažné vody
•    200 g sezamových semínek
•    5 vajíček natvrdo, obarvených na červeno
•    1 bílek
•    olej a sezamová semínka na plech

Droždí smícháme s mlékem, cukrem a necháme 10 minut kynout. Přidáme 125 g prosáté mouky a přikryjeme. Necháme na teplém místě kynout do druhého dne. Plech vymažeme olejem, hustě posypeme sezamovými semínky.

Kvásek smícháme s ostatní moukou, přidáme sůl, pomerančovou kůru, vodu a mísíme nejmíň 10 minut. Dvě třetiny vyválíme na dlouhý hladký 5 cm silný pecen a položíme na plech. Ze zbylého těsta vyválíme 2 tenké proužky, dlouhé jako pecen. Obalíme je sezamovými semínky a obložíme jimi pecen. Přitlačením spojíme. Vejce vmáčkneme kolmo do pecnu, pecen potřeme žloutkem a posypeme sezamovými semínky, přikryjeme a necháme 3 hodiny kynout. Troubu vyhřejeme na 200°C. Velikonoční buchtu pečeme 50 minut.

Recept na řeckou polévku Majiritsa
Co je na přípravu polévky potřeba?
•    1 jehněčí krk
•    1 jehněčí hlavu
•    jehněčí vnitřnosti
•    sůl, pepř
•    voda na vaření
•    2 vajíčka, rýže
•    1/2 kávová lžička citrónové šťávy

Nejlépe den předem zbavíme krk a hlavu jehněčího dokonale od krve. Vyčistíme a dobře promyjeme vnitřnosti. Když budeme hotovi, dáme vařit krk a hlavu jehněte. Následně vše scedíme, obereme maso z hlavy a rozřežeme krk na kousky (vývar ponecháme stranou).

Spaříme vnitřnosti (přibližně půl hodiny) a rozkrájíme je také na kousky. Následně dáme všechny kousky masa do vývaru. Uvedeme do varu a po 10 minutách varu přidáme rýži a vaříme dalších 15 minut. Potom vypneme plamen sporáku. Nakonec přidáme sůl a pepř a připravíme si vaječno-citrónovou šťávu.

Do misky rozbijeme dvě vejce, přidáme citrónovou šťávu a trochu vody a ušleháme. Přidáme 1 polévkovou lžíci vývaru a promícháme. Následně prolejeme vaječno-citrónovou šťávu polévkou a přivedeme na mírném ohni do varu a servírujeme.

- PR článek -

VENUS TRADE AND TOURS, spol. s r.o.
Ječná 10
120 00 PRAHA 2
224 919 176, 224 918 461, 224 920 177
info@vtt.cz

Josefská 8
602 00 BRNO
542 210 736, 602 663 132
brno@vtt.cz

www.vtt.cz

Článek byl zobrazen 12 442 krát.