Athény - severní svahy Akropole

Athény - severní svahy Akropole

K hlavní dominantě Athén, starověké Akropoli, se dá dostat také po severní přístupové cestě, která je oproti té jižní hůře značená. Sem tam jsou na zdech vidět ručně malované značky, ke kterým turisté nemají přílišnou důvěru. Není však čeho se bát, stačí pokračovat po schodech nahoru, kolem kaváren a krámků a za chvíli se před vámi otevře celá Akropole.

Po cestě budete míjet jednu z nejpůvabnějších částí Athén, kterou je Anafiotika, v níž si budete připadat jako v některé z vesniček na Kykladech. Mohou za to zářivě nabílené domky se sytě modrými dveřmi a okenicemi plnými květin. I když se nachází v centru metropole, připomíná samostatnou vesničku. Rozkládá se mezi Plakou a skalnatým výběžkem Akropole. Cesty jsou zde velmi úzké, proto zde nejezdí ani žádná auta. 

Foto: Akropole

Prvními obyvateli Anafiotiky byli lidé pocházející z ostrova Anafi, který je součástí kykladského souostroví. Do Athén je přivedl král Ota I. poté, co v roce 1832 nastoupil na řecký trůn. Měl v úmyslu vystavět palác, lidé z Anafi mu tak měli posloužit jako levná pracovní síla. Byl přesvědčen, že jsou těmi nejlepšími řemeslníky, jaké mohl sehnat. Pověřil je proto prací na stavbě, a jakmile bylo dílo hotovo, zůstali mistři svého řemesla v Athénách ještě několik dalších let. Lidé z Anafi si na úpatí Akropole vybudovali domov v ostrovním duchu a tak vznikla dnešní Anafiotika. Toto kouzelné místo byste při návštěvě Athén rozhodně neměli vynechat.

Těsně pod Akropolí se rozkládá rozlehlá starověká agorá, neboli tržiště. Je velkým lákadlem pro milovníky historie, proto by její návštěva neměla chybět ve vašem itineráři. Tak jako byl Parthenón místem uctívání, Agora byla místem prostého života Athéňanů. Původně na tomto místě stával hřbitov, jehož některé hroby jsou ještě dodnes patrné. V 6. století před Kristem však místo začalo být využíváno jako tržiště. Po několik staletí se rozrůstalo, až se nakonec stalo centrem athénského života. Jeho uličky byly zaplněny krámky a všude se pohybovala spousta lidí. 

V agoře upřete svou pozornost na Chrám boha Hefaista, který je známý také pod názvem Théseion, připomíná zmenšeninu Parthenonu. Byl postaven v letech 449 – 444 před Kristem, časově je tedy starší než Parthenon. Tato stavba v podstatě odstartovala rozvoj města a začal tzv. Zlatý věk Athén. Hefaistos byl kromě jiného také bohem umění, ohně a kovářství. Chrám proto vyrostl v městské čtvrti, kde bydleli převážně kováři. V současnosti jde o jeden z nejlépe udržovaných řeckých chrámů. Na protější straně Agorá leží dvojpodlažní krytá kolonáda známá jako Stoa krále Attala. Jde o athénský unikát, jako jediná z památek prošla úplnou rekonstrukcí. Zdařilá a velmi nákladná rekonstrukce proběhla v letech 1953 – 1956. Provedla ji americká archeologická škola se sídlem v Athénách, která byla štědře financovaná milionářem Johnem D. Rockefellerem mladším.

Foto: Akropole

Stoa nechal původně postavit pergamský král Attalos ve 2. století před Kristem. V roce 267 našeho letopočtu však stavbu zasáhl ničivý požár a lehla popelem. Dnes se zde nachází malé muzeum, o jehož provoz a sbírky se stará společnost s názvem Agorá. Mezi exponáty najdete velké množství rozmanitých artefaktů, od dětské toalety až k důležitým historickým předmětům, jako jsou například hlasovací stroje, jaké využívali občané při volbách městských úředníků. 

Asi 100 m východně od Starověké agory leží Římské fórum známé též pod názvem Římská agorá. Původně byla přístavbou Řecké agory, vystavět ji nechal Julius Caesar a Gaius Octavianus. Místo sice vypadá poněkud zašle, ale zahrnuje jednu z nejvzácnějších a nejelegantnějších athénských pamětihodností – Větrnou věž. Tato mramorová věž byla postavena ve druhé polovině 1. století před naším letopočtem podle návrhu syrského astronoma jménem Androníkos z Kyrrhy. Věž je 12 metrů vysoká a napříč měří 8 metrů. Její řecký název zní Aerides, tedy „Větry“.  Věž má osm stěn, z nichž každá směřuje k jedné z osmi světových stran. 

V horní části každé stěny je ozdobný vlys, který vyjadřuje jeden z osmi mytologických větrů. Vyobrazen je například severní vítr Severák, jižní vítr Notos, západní vítr Zefýr či severozápadní Kaikias, který přináší ledové kroupy. Pod Severákem a východním větrem Apeliotem jsou ve zdech nevelké otvory, kterými do věže proudí světlo. Pod každým vlysem kdysi bývaly sluneční hodiny. Věž původně mívala jaké vodní hodiny, poháněné proudem vody, který stékal z Akropole. Na podlaze uvnitř věže však dnes zbyl jen vodní kanálek. Věž podle všeho sloužila také jako primitivní planetárium vybavené zařízením pro zaznamenávání pohybů Slunce, Měsíce a pěti planet, které byly tehdy známé a viditelné. 

Další významnou stavbou na severním svahu Akropole je pak mešita Fethiye Tzami z roku 1458, která je starší než samotné Athény. V současnosti je využívaná už jen jako skladiště. Prohlédnout si zde můžete ještě další islámskou stavbu a tou je medresa – škola stojící vedle vchodu do Římského fóra. Právě v ní se muslimští studenti učili korán, později byla využívaná jako vězení a strom, který rostl na školním pozemku, sloužil k veřejným popravám. Jakmile bylo vězení zrušeno, začala stavba pomalu chátrat. 

Na okraji Římského fóra stávala v minulosti ještě Hadriánova knihovna, kterou dnes od fóra odděluje několik ulic. Nechal ji postavit v roce 132 našeho letopočtu císař Hadrianus, aby měl kam uložit svou rozsáhlou sbírku knih. Šlo o největší stavbu, kterou tento císař v Athénách vybudoval. Ke knihovně náleželo jezírko a zahrada obklopená nádvořím o rozloze 122 x 82 metrů. To celé bylo obehnáno hradbou o stovce sloupů. V současnosti toho již mnoho k vidění není, zůstala pouze část východní hradby. Archeologové však nezahálejí a stále pracují na tom, aby mohly být pozůstatky Hadriánovy knihovny přístupné turistům. Až budou práce dokončeny, budou si turisté moci prohlédnout třeba pozoruhodné kamenné výklenky, které sloužily k ukládání knih v podobě srolovaných rukopisů. 

- jap -

Další články z Řecka: 
Rhodos – ostrov, který strážil Hélios
Korint – lodní zkratka
Proč vyrazit na dovolenou do Řecka?
Kefalonie – největší Jónský ostrov  
Lefkada, bílý ostrov s jednou z nejkrásnějších pláží světa

Článek byl zobrazen 10 196 krát.