Messénský poloostrov

Messénský poloostrov

Na západě Peloponésu se rozkládá historický kraj zvaný Messénie, který byl osídlen již v mykénském období. Messénský poloostrov dodnes střeží dvojice měst – Koroni a Methoni, která byla v minulosti známá svými pevnostmi, dnes se dostávají do popředí jako vyhlášená plážová střediska. Na zbylém území leží četná archeologická naleziště.

Obě jmenovaná města byla v minulosti přezdívaná „Oči Benátek“, neboť jejich pevnosti měly za úkol sledovat pohyb lodí mezi Itálií a Řeckem. Dnes je Koroni malým rybářským městečkem s asi 5000 obyvateli, kterému dominuje zřícenina hradu z roku 1206 s mohutnými hradbami. Samotné městečko pod pevností vyrostlo až v roce 1830. Hradby nyní poskytují ochranu ženskému klášteru Timiou Prodromou a několika soukromým domům. Koroni je opravdu okouzlujícím městem, které láká k procházkám a romantickým večerním toulkám. Hlavním turistickým lákadlem je však více než kilometr dlouhá písečná pláž. 

Foto: pevnost v Methoni

Současně s Koroni vybíhá do moře také pevnost Methoni, která byla považována za nedobytnou. Je ze tří stran obklopena vodami a ze čtvrté chráněná vodním příkopem. Methoni samo o sobě není na rozdíl od Koroni obydlené. Najdete zde jen trosky domů, katedrálu, turecké koupele a několik podzemních chodeb, což působí velmi pustě a opuštěně. Může se však také pochlubit krásnou pláží, která je dokonce ještě více navštěvovaná než pláž v Koroni. 

Další zajímavou lokalitou na Messénském poloostrově je vesnice Chora, poblíž které je situováno Archeologické muzeum uchovávající nálezy z paláce, který v těchto místech kdysi stával. Údajně šlo o Palác krále Nestora, který ve svém díle Odyssea popisoval Homér. Pozůstatky paláce dnes na první pohled nepůsobí nijak impozantním dojmem, což ale neznamená, že nejsou zajímavé. Podstatná část naleziště se skládá ze základů vysokých sotva deset centimetrů. Naštěstí je zde k vidění malý model paláce, díky kterému si mohou návštěvníci udělat lepší představu o tom, jak palác v dobách své slávy vypadal a jak se v něm žilo. Musíte však vzít v úvahu také fakt, že palác stával na tomto unikátním místě ještě na vrcholku útesu, odkud se naskýtá báječný výhled na moře a rozlehlé olivové háje. 

Nestorův palác byl objeven v roce 1939, ale práce zastavila 2. světová válka. Archeologické práce a výzkumy zde probíhají dodnes za použití nejmodernějších metod. Podle nálezů keramiky lze soudit, že akropole byla osídlena již ve středně heladském období. V její blízkosti bylo objeveno mnoho mykénských hrobek pocházejících většinou z 15. století před Kristem. Palác samotný je datován do 13. století před naším letopočtem a k jeho zániku došlo pravděpodobně po rozsáhlém požáru okolo roku 1200 našeho letopočtu. 

Foto: pevnost v Methoni

K nejzajímavějším nálezům patří několik stovek destiček popsaných lineárním písmem B. Podobné destičky objevil také sir Arthur Evans při bádání v archeologické lokalitě minojské kultury na krétském Knossu. Z toho plyne jistá spojitost mezi minojskou a mykénskou kulturou. Destičky se podařilo dochovat právě díky velkému požáru, který měl jinak za následek zničení celého paláce. Stěny paláce jsou tvořeny opracovanými kameny spojenými hlínou. Oproti jiným mykénským palácům zde nebylo použito tzv. kyklopské zdivo. Navíc se nejedná jen o jednu stavbu, ale o komplex čtyř od sebe oddělených budov. Palác pravděpodobně neměl žádné opevnění. Přestože se toho z Nestorova paláce mnoho nedochovalo, lze jej i tak považovat za jedno z nejlépe dochovaných center mykénské kultury. Jeho základy se zachovaly v poměrně málo porušeném stavu a poskytují názorný obraz královského paláce z pozdní doby bronzové.

Na poloostrově můžete navštívit ještě další významnou archeologickou lokalitu a tou je Messéné. O starověké Messéné se traduje, že byla vystavěna v roce 369 před Kristem za pouhých 80 dní. Poté sloužila jako nové hlavní město starověké oblasti Messénie, zahrnující pod sebe tři nejzápadnější peloponéské poloostrovy. V současnosti se tato památka těší velkému zájmu návštěvníků a to zejména pro její geografickou polohu. Leží totiž v těsné blízkosti vesnice Mavromati, na svazích 800 metrů vysoké hory Ithomi, které se zvedá na severním výběžku Messénského poloostrova. Dodnes byly v Messéné odkryty původní městské hradby v délce asi 5 kilometrů a archeologické práce na nich dále pokračují. Jsou zde k vidění také základy chrámu bohyně Artemis, na vrcholku Ithomi pak pozůstatky akropole a studna zasvěcená Asklepiovi, která dodnes zásobuje vesnici vodou. 

Pokud se z Messéné vydáte dále na sever, po několika kilometrech dorazíte k troskám starověkého Megalopolis neboli Velkého města. Jeho pozůstatky jsou roztroušeny v okrajové části dnešního stejnojmenného města. Z původní Megalopole toho příliš nezbylo, ale pro lepší představu o původní slávě si zkuste vybavit, že se do místního divadla vešlo na 20 tisíc diváků, což je mnohem více než v Epidauru či v Dionýsově divadle v Athénách. Dějiny Megalopolis sahají do období mezi lety371 – 368 před Kristem. O jeho založení se zasloužil thébský politik a vojevůdce Epameinóndás, který měl v úmyslu vybudovat celou řadu obranných měst. Díky nim se mělo podařit udržet dobyvačné Sparťany v patřičných mezích. Dnes již Megalopolis dýchá opuštěností a jeho zarostlé trosky jsou velkým lákadlem pro milovníky historie a archeologie. 

- jap -

Předchozí články z Řecka: 
Karpathos – opuštěný ráj 
Kavala - vstupní brána k ostrovům Egejského moře 
Mystras - ráj archeologů 
Metsovo - Řecko nejsou jen pláže 
Symi - ochutnejte nejlepší řecký chléb 

Článek byl zobrazen 7 088 krát.