Mystras – ráj archeologů

Mystras – ráj archeologů

Na poloostrově Peloponés se poblíž města Sparta rozkládají trosky okouzlujícího byzantského města Mystras. Jde o významnou archeologickou lokalitu a vyhledávaný cíl turistů. Tato významná historická a kulturní památka byla zapsána v roce 1989 na Seznam světového dědictví UNESCO.

ZÁJEZDY DO ŘECKA NA SVĚTADÍLECH

Mystras bylo vystavěno na vyvýšeném místě, odkud se naskýtá nádherný výhled do údolí, na kopce zvedající se z planiny a na úpatí pohoří Taygetos, které se táhne celou oblastí Mani. Trosky města jsou docela dobře zachovalé, člověk si tak může udělat jasnou představu o jeho okázalosti v 15. století, kdy zde žilo asi 42 tisíc obyvatel.

Město založili v roce 1249 Frankové, kteří počátkem 13. století ovládli celé Řecko. O existenci města se zasloužil především Vilém II. z Villehardouin. Ten se snažil vybudovat třetí pevnost v této oblasti, která by doplňovala již stojící pevnosti Tigani a Monemvasía. Mystras tak mělo být náhradou za nedalekou v rovině se rozkládající Spartu. V roce 1262 připadla zdejší pevnost k Byzantské říši, ale samotné město se dočkalo velkého rozkvětu. Byly tu postaveny krásné domy, kostely a paláce. Netrvalo dlouho a Mystras se stalo uznávaným střediskem, kam se sjížděli umělci a malíři ze vzdálené Itálie a Konstantinopole. Až do roku 1460 zde bylo sídlo světských a církevních úřadů spravujících Peloponés. Poté bylo město napadeno a vypleněno Turky, naštěstí však nebylo zcela zničeno. V období mezi roky 1687 až 1715 Mystras ovládali Benátčané, následně je však znovu vystřídali otomanští panovníci. Od roku 1821 patří Mystras i Peloponés Řekům.

K nynější archeologické památce vedou dva vchody – dolní a horní. U obou je možné zaparkovat. Nezáleží na tom, jaký vchod zvolíte, pokud se vám zrovna nechce šplhat nahoru do kopce, projděte si nejdříve spodní úbočí a až potom se vydejte nahoru ke druhému vchodu. Na návštěvu města Mystras je dobré si pořídit mapu, bez ní si totiž budete připadat jako v bludišti. Nachází se zde spleť pěšin a cestiček, které se nejrůzněji klikatí a zahýbají, proto by se vám mohlo stát, že byste se místo postupu k cíli mohli omylem vracet zpět po vlastních stopách.

Prohlídku začnete nejspíše u katedrály Mitropole z roku 1309, která je nejstarším kostelem v Mystras. V interiéru se ukrývají fresky ze 14. století a na kamenné podlaze je možné zřetelně rozeznat vytesané dvojhlavé byzantské orly. Právě na tomto místě došlo v roce 1433 ke korunovaci posledního byzantského císaře Konstantina XI. Palailogose. Nedaleko za Mitropolí stojí ženský klášter Pantanassa, který dodnes obývají řádové sestry. Ty jsou také jedinými stálými obyvateli Mystras. Během hlavní sezóny je živí turistický ruch, prodávají zde občerstvení, vlastní rukodělné výrobky a umělecké předměty. Nedaleko spodního vchodu je situován mužský klášter Perivleptos. Má nádherně zdobenou kupoli, prohlédnout si na ní můžete fresky ze 14. století, které podle byzantských zvyklostí zobrazují Krista Vševládce. 

Celému městu však vévodí hrad Kastro umístěný na samotném vrcholku kopce. Cestou k němu projdete palácovou kapli Agia Sophia s krásnými mramorovými podlahami. Odtud se můžete vydat k hradní věži a kochat se pohledem na trosky města. Právě sem zasadil německý spisovatel a přírodovědec Goethe v proslulé dramatické básni Faust setkání Fausta a trojské Heleny. Kromě hradu byl na vrcholu kopce vystavěn ještě Palác despotů, v němž vládli despotové z Morea. Morea byl středověký název pro celou oblast Peloponésu. Jedno křídlo paláce vybudovali původní zakladatelé města Frankové, další části pocházejí ze 14. století. Uvnitř se nachází trůnní sál, v němž proběhla korunovace několika byzantských králů. I když palác přečkal staletí téměř bez úhony, není dnes zpřístupněn veřejnosti. Probíhají v něm totiž rozsáhlé rekonstrukční práce.

- jap -

Předchozí články z Řecka: 
Metsovo - Řecko nejsou jen pláže 
Symi - ochutnejte nejlepší řecký chléb 
Spetses - cíl bohatých Athéňanů 
Gournia - pozůstatky minojského města 
Epidaurus - rodiště Apollonova syna 

Článek byl zobrazen 7 205 krát.