Kavala – vstupní brána k ostrovům Egejského moře

Kavala – vstupní brána k ostrovům Egejského moře

Kavala je velkým rušným přístavním městem situovaným na severu Řecka, v prefektuře Makedonie, která vyniká nejen zeměpisnou, ale také historickou a politickou rozmanitostí. Samotné město je považováno za vstupní bránu k ostrovům na severu Egejského moře a severního Dodekaneského souostroví.

Kavala je druhým největším městem severního Řecka, rozkládá se na ploše 112 km2 a žije zde kolem 63 tisíc obyvatel. Přibližně 24 km od pevniny se nachází ostrov Thassos, kam z městského přístavu pravidelně vyplouvají lodě. I když z Kavaly možná na první pohled nebudete nadšeni, neboť je to velké a rušné město, neměli byste se tímto faktem nechat odradit. Pokud ji věnujete i druhý pohled zjistíte, že je opravdu místem, které stojí za prohlídku. Město bylo založeno v 6. století před Kristem a i dnes se může pochlubit četnými historickými památkami z římské, byzantské i osmanské éry.

Původně bylo na místě dnešní Kavaly vystavěno uprchlíky z ostrova Paros město Neapolis. Pod tímto jménem se stalo součástí Římské říše. O městě je dokonce zmínka v Bibli a to v souvislosti s návštěvou apoštola Pavla v roce 49. před Kristem. Posléze se město stalo součástí Byzantské říše, Řekové jej nazývali Christopoulis a Bulhaři Morunets. Za vlády císaře Justiniána v 6. století bylo opevněno, jeho význam neustále stoupal, ale nakonec bylo v roce 1185 vypleněno Normany. I během následujících staletí se o město mnohokrát vedly boje. Postupně jej obývali Frankové, Turci, Benátčané, Normané a během 1. a 2. světové války dokonce i Bulhaři. 

Nejvíce se Kavala změnila během turecké působnosti, která trvala od roku 1371 až do roku 1912. V roce 1391 město vypálil sultán Bajazid I., znovu vystavěno tak bylo až ve století patnáctém, již pod současným názvem Kavala. Díky dlouhému období turecké nadvlády tak dnes město vyniká řadou památek spadajících do této éry. K tureckému dědictví patří například městský akvadukt pocházející z 16. století. Východní části přístavu pak vévodí byzantský hrad, nazývaný citadela. V 10. a 16. století byly budovány hradby, které i dnes působí velmi monumentálně, zejména při nočním osvětlení. Uvnitř hradeb leží část města nazývaná Panagia, kterou protínají úzké uličky lemované domy z 18. a 19. století. Člověk by se v nich velmi snadno ztratil. Jeden ze zdejších domů je rodištěm egyptského paši Mehmeta Aliho žijícího v letech 1769 – 1849. Dům, který nyní slouží jako muzeum, nelze přehlédnout, v jeho blízkosti se totiž tyčí bronzová socha Aliho na koni. 

První, co vás zaujme po vstupu na území citadely, bude unikátní stavba Imaret, z níž je nádherný výhled na přístav. Imaret nechal postavit Mehmet Ali a v současnosti jde o největší islámskou stavbu v Evropě. Původně v ní sídlili studenti teologie, kteří se zde zároveň také lacino stravovali. Po jejich odchodu stavba dlouhá léta chátrala, po letech ji naštěstí koupil nový majitel, nechal ji kompletně zrekonstruovat a zřídil v ní – dnes již vyhlášenou restauraci.  Podávaná jídla zde sice nejsou tak levná, jako tomu bylo dříve, ale nádherný výhled na přístav zůstal. Pokud nehodláte jíst a máte zájem si jen prohlédnout interiér, můžete se posadit v méně okázalém baru na nádvoří. V architektuře města se dále prolínají různá období historie Řecka.

Nejrušnějším místem v Kavale je zdejší přístav. Hned za ním pak stojí tržnice podobná východnímu bazaru. Nábřeží je lemováno restauracemi, ve kterých můžete ochutnat ty zaručeně nejlepší jídla z ryb. Na druhém konci přístavu narazíte na Archeologické muzeum vystavující předměty objevené na okolních nalezištích. Nedaleko Kavaly leží například archeologické naleziště Philippi, kde se našlo mnoho památek z doby Filipa II. Makedonského a Alexandra Velikého.  K nejcennějším exponátům patří mozaika znázorňující delfína nebo rozměrný sarkofág z Avdiry mající pozoruhodně zachovalé barvy. Další vystavené předměty, mezi nimiž jsou například i vavřínové věnce z ryzího zlata, byly nalezeny v nedaleké lokalitě Amphipolis. Věnce byly zhotoveny ve 3. století před Kristem, ale jsou tak zachovalé, že vypadají, jako by je někdo vyrobil přinejmenším na počátku našeho letopočtu. Dále jsou v muzeu k vidění sbírky hliněných výrobků, šperků, mincí, soch a podobně. 

Dalším zajímavým místem je Muzeum lidového a moderního umění, známé také pod názvem Městské muzeum. Vedle historické expozice je zde vystavováno rovněž řecké moderní umění. Zlatým hřebem muzea jsou sochy thassoského rodáka Polygnotose Vagise žijícího v letech 1894 – 1965. V dalších místnostech jsou vystaveny tradiční řecké oděvy, předměty používané v domácnostech a v zemědělství. Zdejší sbírka je velmi různorodá, proto byste si na její prohlídku měli vyhradit alespoň jednu či dvě hodiny času.

- jap -

Další články z Řecka: 
Mystras - ráj archeologů 
Metsovo - Řecko nejsou jen pláže 
Symi - ochutnejte nejlepší řecký chléb 
Spetses - cíl bohatých Athéňanů 
Gournia - pozůstatky minojského města 

Článek byl zobrazen 10 964 krát.