Pireus - největší přístav Řecka

Pireus - největší přístav Řecka

Řecko je zemí tisíců ostrovů a důležitou podmínkou pro jeho fungování je a vždy byla námořní doprava. Ve starověku pak byly lodě a schopní námořníci jednou z podmínek expanze a rozvoje v této oblasti. Není proto divu, že řecké osady vznikaly na pobřeží a byly vždy zároveň i přístavy.

Moře poskytovalo obživu ve formě ryb, dopravovalo se přes něj zboží, probíhalo skrze něj to, co bychom dnes nazvali „kulturní výměnou“ a sloužilo k dopravě vojsk pro dobývání nových území. Ovšem pochopitelně i naopak – z moře mohla přijít zkáza.

Proto byly velké přístavy na strategických místech velmi důležité pro hospodářství i samotnou existenci tehdejších civilizací. A čím větší, tím důležitější.

Jedním z největších a nejdůležitějších byl – a vlastně stále je - přístav Pireus. Nachází se nedaleko od hlavního řeckého města Atén a jeho minulost sahá do 5. stol. př. n.l. Vůdce aténského městského státu Temistokles tady nechal v roce 493 př. n.l. vybudovat mohutné opevnění a udělal z Pirea vojenskou základnu aténského loďstva pro boj proti Peršanům. Později přibyly loděnice, opevnění bylo rozšířeno a k zabezpečení spojení s Aténami byly postaveny proslulé osmikilometrové „dlouhé hradby“. Krátce poté byl již Pireus znám jako největší přístav antického světa.

Nedaleko od přístavu následně vyrostlo stejnojmenné město, jež navrhl architekt Hippodamus z Milétu. Už tehdy jej založil na pravoúhlé síti ulic, známé z mnoha moderních měst. Pod město spadaly i přístaviště Munychia, Zea a Kantaros. Zatímco první dva přístavy sloužily pro válečné lodě (pojaly 82 a 196 lodí), třetí jmenovaný sloužil hlavně obchodu a vešlo se do něj 94 lodí. Byly tu i doky a loděnice.

Ale všechna sláva, polní tráva. Během peloponéských válek se Pirea zmocnili Sparťané, jeho zdi zbořili, lodě potopili nebo spálili. Později se však město znovu vzpamatovalo a jeho obyvatelé postavili nové hradby i další významné stavby. Pireus vzkvétal ještě pár set let, než jeho rozlet zastavili Římané. V roce 86 př. n.l. jej zničil generál a diktátor Sulla, později dokonali dílo zkázy Gótové. Z těchto ran se Pireus již nevzpamatoval. Mezi dodnes zachované památky na starověké doby patří část opevnění původního obchodního přístavu (v současnosti vede kolem promenáda), vojenská loděnice a zbytky divadla z 2. stol. př. n.l.

Zcela nová kapitola se začala psát v roce 1832, kdy byly Atény vyhlášeny hlavním městem novodobého řeckého státu. Pireus znovu nabyl na významu a začal se opět rozrůstat. Přes několik zvratů a střídajících se období rozvoje i úpadku je v současnosti největším přístavem Řecka a jedním z nejvýznamnějších z hlediska středomořské mezinárodní námořní přepravy. Najdete tu obrovské množství lodí všech velikostí, zejména však gigantických ocelových kolosů, kolony náklaďáků nakládajících či vykládajících své zboží, kamiony, kontejnerové terminály, trajekty pro cestující na okolní ostrovy, zkrátka dopravní uzel se vším všudy. Kromě toho tu jsou také dva přístavy pro jachty.

Jestliže navštívíte Řecko s úmyslem vydat se na některý z jeho ostrovů, je velká pravděpodobnost, že budete odplouvat z přístavu Pireus, z míst, odkud se lodě vydávaly na cestu už před dvěma a půl tisíci lety.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 10 943 krát.