Karpathos – mezi tradicemi a globalizací

Karpathos – mezi tradicemi a globalizací

Řecko je známé jako země, která má kromě své pevninské části i značné, prakticky nespočitatelné množství ostrovů a ostrůvků. Mezi četná řecká souostroví patří rovněž Dodekany (v řečtině Dodekanés nebo Dodekanésos), což znamená „Dvanáctiostroví“.

Přes svůj název skupina čítá téměř 100 ostrovů, trvale obydlených je však jen 19. Největším je známý Rhodos, druhým Karpathos. A právě tam se nyní podíváme.

Karpathos má rozlohu necelých 325 km², oproti Rhodosu je tedy více jak čtyřikrát menší. Obdobně jako další řecké ostrovy, také Karpathos má dlouhou minulost, ve které se střídaly časy prosperity s dobami válek a dobývání. Kromě Řeků jej po různě dlouhá období ovládali taktéž Římané, Arabové, janovští piráti, Benátčané, Turci či Italové.

Po druhé světové válce ostrov postihla bída, což přinutilo mnoho lidí emigrovat, především do USA. Díky tomu se však z Karpathosu stala na několik desetiletí oáza klidu a pokoje, což, spolu s překrásnými plážemi a azurovým mořem, přitáhlo turisty. Dnes je ovšem situace jiná – jak turistů přibývá, klid se pomalu vytrácí. Zároveň se začínají vracet emigranti či jejich potomci, kteří ve své původní domovině značně investují, zejména na jihu ostrova. To na jedné straně prospívá ekonomice, na straně druhé se původní duch a charakter ospalé poklidné oázy stále více vytrácí. Na Karpathosu rostou hotely a různé atrakce, neboť turistika tvoří hlavní zdroj příjmů. Díky americkým navrátilcům se zde objevují rovněž montované dřevěné domy v americkém stylu, což autenticitě rozhodně neprospívá.

Přesto bývá Karpathos označován za jeden z nejkrásnějších ostrovů Řecka – ale o kterém řeckém ostrově se někdy netvrdí totéž? Zajímavá je hlavně severní část, která si stále ještě do značné míry podržela svůj ráz, tradice a způsob života. Vesničané nosí tradiční kostýmy, předávají mladším své písně a tance, slaví starobylé svátky a uchovávají různé další zvyky, z nichž mnohé mají původ v antice. Pravda, do značné míry je to opět podpořeno zájmem turistů, kteří se sem jezdí podívat na „nefalšované domorodce“. Nejvíce je to vidět ve vesnici Olympos, která je jakoby obydleným skanzenem. Dostanete se sem po nezpevněné komunikaci, nebo lodí. Severní část Olymposu je přístupná pouze lodí, leží totiž na ostrůvku Saria, jenž je od Karpathosu oddělen 100 metrů širokou úžinou. Saria má v současnosti jen asi dvě desítky obyvatel, vesměs pastevců, ale starověké ruiny dokládají osídlení sahající daleko do minulosti. Samotná vesnice Olympos má necelých 800 stálých obyvatel. Panuje tu matriarchát, ženy rozhodují, muži se zabývají hudbou a tancem. Taková forma matriarchátu by zřejmě vyhovovala mnohým i u nás…

Na Karpathosu je několik dalších zajímavých vesnic, z nichž jmenujme třeba Messochori či Menetes. Hlavní město Pigadia se pyšní několika pamětihodnostmi z různých dob, například akropolí nebo ruinami křesťanské baziliky Agia Fotini a hrobkou v Poseidonově jeskyni. Drobnější nálezy skrývá archeologické muzeum.

Za shlédnutí stojí ale i ostrov samotný, respektive jeho příroda. Úrodný jih je od kamenité severní části oddělen horami, přičemž nejvyšší z nich, Mt. Laktos, dosahuje výšky 1 215 m n.m. Divoká krajina láká k vycházkám, krásné pláže ke koupání. Můžete si přitom vybrat, zda dáte přednost opuštěným lokalitám, nebo místům s bohatým životem. Ani na Karpathosu totiž nechybí sympatické taverny, kavárny a restaurace.

Snad si Karpathos uchová co nejvíce ze svých tradic a charakteru, aniž by byl nadměrně zaplaven komercí.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 9 139 krát.