Chalkidiki – Poseidonův ráj

Chalkidiki – Poseidonův ráj

Na severovýchodě Řecka se rozkládá „Poseidonův trojzubec“ – tak bývá často označován poloostrov Chalkidiki, který vybíhá jako tři natažené prsty do vod Egejského moře. Patří mezi nejoblíbenější cíle zahraničních návštěvníků, kteří oceňují průzračné moře, krásné a snadno dostupné pláže, navíc ve spojení s historickými památkami.

Poloostrov podle legendy vznikl tak, že rozzlobený řecký bůh moře - Poseidon hodil po místních obrech svůj trojzubec. Chalkidiki totiž trojzubec skutečně připomíná, možná právě proto se toto metaforické pojmenování tak uchytilo. Dnes si každý, když slyší pojem Chalkidiki, vybaví tři poloostrovy – Kassandra, Sithonia a Athos. Oblast má však ještě jednu, čtvrtou část a tou je severní Chalkidiki. Tento odlehlý kraj však turistický ruch ještě příliš nezasáhl.

Podle starověkých bájí žili na poloostrově Chalkidiki škaredí a zarostlí obři, kterým se říkalo Giganti. Ti byli odvěkými nepřáteli olympských bohů a díky odvaru z kouzelné rostliny také nezranitelní. Jejich největší snahou proto bylo sesadit z trůnu nejvyššího boha Dia a chopit se vlády místo něj. Nakonec však byli poraženi odvážným Heraklem, synem boha Dia, který byl napůl člověkem a napůl bohem.

Také názvy jednotlivých „prstů“ poloostrova mají původ v antické mytologii. Sithonia byla například pojmenována podle Poseidonova syna, Athos zase podle kamene, který po bozích hodil jeden z místních obrů a z kterého se nakonec stala hora Athos. U Kassandry není jisté, jestli byla pojmenována po makedonském králi nebo po starověké věštkyni stejného jména.

I když nebyl poloostrov nikdy dějištěm těch nejvýznamnějších řeckých událostí, byl obýván už v pravěku. Důkazem toho je jeskynní nález lidské lebky nedaleko vesnice Petralona. Jeskyně Kokkines Petres (zkráceně Petralona) je dnes hlavní atrakcí oblasti severního Chalkidiki. Lebka neandrtálce byla objevena během vykopávek v roce 1960, je stará přibližně 700 tisíc let a je tak nejstarším řeckým archeologickým nálezem.

Poloostrov Athos významně zasáhl do průběhu řecko-perských válek v 5. století před Kristem, právě u zdejšího mysu ztroskotaly perské lodě. Perský velkokrál Xerxes se proto rozhodl skrz poloostrov Athos prokopat průplav. Nikdo však neví, jestli se tak opravdu stalo. Místní lidé tvrdí, že pozůstatky tohoto kanálu jsou ještě dnes patrné u vesničky Néa Róra na severu Athosu. V polovině 8. století před Kristem byla oblast Chalkidiki kolonizována, začali se zde usazovat obyvatelé z nejrůznějších koutů Řecka. Ve 4. století před Kristem došlo k přidružení místních osad k Athénám a následně k říši makedonského krále Filipa II. Roku 168 před naším letopočtem připadlo Chalkidiki Římanům. Po rozpadu Říma připadla oblast Byzantské říši, během 13. až 15. století se zde střídala benátská a byzantská správa. Nakonec ji v roce 1430 dobyli Turci, jejichž nadvláda trvala až do roku 1912, kdy byl tento kus země připojen ke zbytku řeckého státu.

Snad nejslavnějším rodákem poloostrova Chalkidiki je antický filosof Aristoteles, který se narodil v roce 384 před Kristem v osadě zvané Stageira. Byl žákem Platóna a vychovatelem Alexandra Velikého Makedonského. Aristoteles položil základy mnoha vědních oborů, například filosofie, logiky, etiky, psychologie, politiky a dalších. Je proto považován za jednoho ze zakladatelů celé evropské vědy a kultury.

V současnosti je Chalkidiki destinací, která nechybí v nabídce snad žádné cestovní kanceláře zaměřené na Řecko. Díky své dobré dostupnosti se stalo oblíbeným místem odpočinku nejen pro zahraniční turisty, ale také pro samotné Řeky. Pláže jsou zde převážně písčité a jsou považovány za nejkvalitnější v celém Řecku. Několik z nich získalo dokonce ocenění Evropské unie – modrou vlajku. Kromě hlavních pláží najdete na Chalkidiki i různá zákoutí s malými plážičkami, které vám poskytnou dostatek soukromí. Ubytování nabízí hotely, hotelové komplexy a apartmány, které poskytují služby na úrovni.

Také příroda na poloostrově je velmi rozmanitá. Stejně jako v jiných přímořských oblastech, i tady je krajina posetá olivovými háji, vnitrozemí porostlé piniovými a borovicovými lesy a louky poseté pestrobarevnými květy a voňavými bylinami. Roste zde šalvěj, tymián, eukalyptus, cypřiše, platany, ale také různé druhy ovoce. Ze zvířat zde nejčastěji narazíte na osly, stáda koz a ovcí. Výjimkou však nejsou ani polodivoké kočky a toulaví psi. Jezírka jsou domovem pro malé želvičky. Z pobřeží vedou směrem do vnitrozemí četné pěší túry, oblast je tak ideální nejen pro pasivní, ale také aktivní odpočinek.

Jako turisté však máte možnost navštívit jen část poloostrova a to Kassandru a Sithonii, na třetím „prstu“ Athosu se rozkládá nepřístupná mnišská republika Agion Oros. Do tohoto světa od roku 1960 nesmí vstoupit žádná žena a dokonce ani zvířecí samičky, mniši povolují vstup na své území pouze návštěvníkům mužského rodu – a ne všem. Athos by měl být údajně zachován jen pro jednu ženu a tou je Panna Marie. Hora Athos vysoká 2033 metrů nad mořem, která je nejvyšším vrcholem Chalkidiki, je odjakživa považována za svaté místo. První klášter zde byl vybudován již v roce 963 našeho letopočtu. V dobách největšího rozkvětu této teokratické republiky se zde nacházelo až 40 klášterů a každý obývalo na 1000 mnichů. Dnes je zde klášterů o polovinu méně a žije zde přibližně 2000 poustevníků. Kdo má zájem, může si impozantní kláštery umístěné v zalesněných svazích, prohlédnout během výletní plavby lodí podél západního pobřeží.

Pokud tedy spíše než po asketickém způsobu života toužíte po rušných letoviscích, je nejlepší volbou nejzápadnější část Chalkidiki, poloostrov Kassandra. Nejnavštěvovanějšími letovisky jsou Fourka, Pefkochori, Polichrono, Sani, Kallithea, Chanioti, Afitos a Possidi. Jakousi vstupní branou na Kassandru je město Nea Moudaniais, z jehož přístavu vyplouvají lodě na Sporady a poloostrov Pilion.

Jestliže však patříte k lidem, co preferují klid a objevování přírodních krás, bude se vám více líbit na prostředním výběžku, na Sithonii. Je více lesnatá, má lepší pláže a celkově je atraktivnější. Mezi oblíbená letoviska patří Metamorfosi, Nikiti, Neos Marmaras, Kalamitsi a Sarti. Velice navštěvované je také město Ouranopolis odkud se dá podniknout výlet lodí k již zmiňovaným klášterům na Athosu. Městečko je však okouzlující také svými malebnými uličkami, dobrými tavernami, domky s balkony a místní pláží Prosforion, které se stala symbolem celé Sithonie. Pokud toužíte po luxusu a pohodlí hotelového komplexu, pak budete nadšeni z Porto Caras – největšího hotelového komplexu v Řecku, ke kterému náleží 10 kilometrů pláží.

- jap -

Předchozí články z Řecka:
Za holuby na Eginu
Zakynthos – Ostrov vůní
Autem do Řecka

Článek byl zobrazen 6 680 krát.