Chur - nejstarší švýcarské město, odkud pochází autor Vetřelce
Chur, nejstarší město Švýcarska, láká historickým centrem, slunečným klimatem i blízkostí Alp. Úzké uličky bez aut, lanovka do hor a regionální speciality vytvářejí jedinečnou atmosféru hlavního města kantonu Graubünden.
Chur je nejstarší město Švýcarska a je také hlavní a největší město kantonu Graubünden. Rozkládá se v údolí řeky Rýn v místech, kde se řeka po blízkém soutoku Předního a Zadního Rýna stáčí na sever a plyne dále do Bodamského jezera.
V oblasti, v níž se město Chur rozkládá, měli údajně lidé svá sídla už někdy kolem roku 3 tisíce př. n. l. První známky osídlení sahají však až do starší doby kamenné před 11 tisíci lety. V roce 15 př. n. l. se zde usadili prokazatelně Římané a vybudovali z osady významné centrum na obchodní cestě spojující Bodamské jezero s Římem. Díky svému strategickému umístění na klíčových transportních cestách vedoucích přes Alpy působilo v minulosti toto malé biskupské město jako kulturní a hospodářské centrum Grisons.
V roce 451 zde založil svatý Lucius první klášter, který prosperoval do té míry, až se rozrostl ve větší správní celek, vlastně církevní stát. Od roku 1170 převzal vládu nad církevním státem kníže-biskup z Churu. Od 15. století však město začali postupně ovládat obchodníci a kupci. Definitivně zdejší biskupství ukončilo období reformace. Hlavním městem kantonu Graubünden se Chur stal v roce 1803.

Město protínají dvě prohlídkové trasy, které pomáhají návštěvníkům lépe se zde orientovat a jednoduše poznávat jeho krásy a historické památky. Vyznačené trasy – červená a zelená – vede kroky hostů kolem všech zdejších pamětihodností, například osm set let staré katedrály s třístranným vyřezávaným oltářem, kolem muzea umění, nebo kolem muzea Rhaetian, případně přes gotické historické centrum vystavěné v 15. a 16. století, na němž je patrný kulturní německý a italský vliv okolních zemí.
Městu bezesporu vévodí katedrála Nanebevzetí Panny Marie, která je vystavena v pozdně románském a gotickém slohu a je přístupná veřejnosti. Východní část katedrály ukrývá nejstarší stavební prvky, románské jsou i pilíře podpírající gotickou klenbu. Pozoruhodná je barokní kazatelna zdobená biblickými výjevy, za kterou je umístěna tajná chodba do sousedního biskupského paláce. Svou současnou podobu získal rozsáhlý palácový areál po zásadní přestavbě na přelomu 18. a 19. století. V paláci má dodnes sídlo churský biskup.
Východním směrem od katedrály se nachází kostel sv. Lucia založený v 13. století. Legenda praví, že tento svatostánek vyrostl na původní oratoři zdejšího světce – sv. Lucia z Churu, který zde měl svá kázání. Nejcennější a zároveň nejstarší částí kostela je dochovaná krypta z 8. století.
Západně od biskupského paláce stojí kostel sv. Martina. Gotický kostel byl stavěn roku 1491 na místě původní starší baziliky z 8. století, která byla zničena v polovině 15. století velkým požárem. Tento kostel se v roce 1526 stal hlavním svatostánkem reformace. Tehdy byla z jeho vnitřních prostor odstraněna téměř celá dekorativní výzdoba. Zachovány zůstaly pouze unikátní vyřezávané lavice. V roce 1917 byl kostel vyzdoben vitrážemi, jejichž autorem byl Augusto Giacometti.
Po cestě k tomuto gotickému kostelu si návštěvníci jistě všimnou budovy Rétského muzea, v jehož výstavních expozicích najdou řadu informací o historii kmene Rétů, a také o samotné historii města Churu a o celém kantonu Graubünden. Hodnotných sbírkám dominují předměty z katedrální klenotnice.
Věž Obertor, která je situována u řeky, je nejstarší zachovanou památkou na původní opevnění města. K nejpůvabnějším ulicím ve městě patří Poststrasse, kterou lemují pěkně zdobené měšťanské a cechovní domy pocházející z 16. až 19. století. K jedněm z nejhonosnějších domů patří ten, který si nechal postavit v letech 1727-1729 Peter von Salis-Soglio. Napravo od této ulice se nachází churská radnice z roku 1464.

Na náměstí Postplatz najdou návštěvníci Umělecké muzeum, které sídlí v bývalé výstavní vile churského kupce Jacquese Ambrosia von Planta. Ten si tento dům nechal vystavět v orientálním stylu, neboť jeho střešní věžičky připomínají vršky mešit. Výstavní expozice Uměleckého muzea jsou specializovány především na umělce a tvůrce nějakým způsobem spjaté s kantonem Graubünden. Jsou zde k vidění především malby a plastiky z období od 16. století až do současnosti. Jde především o tvorbu Giovanniho Segantiniho, Giovanniho a Alberta Giacomettiho a churské rodačky Angeliky Kaufmannové, která proslula jako významná evropská portrétistka na přelomu 18. a 19. století.
V průběhu roku se v Churu koná řada společenských programů, kulturních akcí a nejrůznějších koncertů. Vyznavači městského života jistě ocení více než pět set obchodů a kolem stovky restaurací. Zážitkem může být návštěva baru Giger, jehož interiéry navrhoval známý surrealista a tvůrce kulis k filmu Alien – H. R. Giger. Pro městský odpočinek slouží relaxační park a nachází se zde také menší zoologická zahrada.
Město Chur doplňuje o vlastní zimní a letní sportovní vyžití blízká hora Brambrüesch, a tak se přímo z centra Churu turisté mohou vydat na vysokohorskou túru. Lanovka na 1 600 metrů vysoký vrchol Brambrüesche staví totiž jen pár minut pěšky jižně od středu města. Panoramatický vlak vyjíždí z Churu do Grisonských Alp a odtud do dalších částí Švýcarska.