Baden bylo lázeňské místo Aqua Helveticae

Městečko Baden činí významným dlouhá tradice místních termálních lázní údajně s nejvyšší koncentrací minerálů v celém Švýcarsku. Už ve starověku byl historický Baden lázeňským místem známý pod jménem Aquae Helveticae. Místní sirné prameny vyvěrají z hloubky tří tisíc metrů a na povrchu dosahují teploty 47 stupňů Celsia.

Švýcarské lázně všeobecně a Baden obzvlášť patří k místům, kde mohou cestovatelé něco udělat pro zdraví a krásu těla, jsou taky místem procedur vedoucích ke snižování nadváhy. Specializují se zejména na různé terapie a pomáhají lidem trpícím nejrůznějšími chorobami. K tomu slouží zdejších 19 minerálních a sirných pramenů.

Badenské prameny mají příznivé účinky zejména na léčení revmatických onemocnění, poruch metabolismu, nemocí dýchacího ústrojí i srdečních chorob. Místní příjemnou atmosféru využívali k odpočinku i takoví velikáni jako Goethe, Dürrenmatt nebo Nietzsche.

Baden je dnes stejně moderním jako většina jiných švýcarských měst. Největším lákadlem ve městě však stále zůstávají termální koupele. Koupat se zde dnes můžete především ve veřejných termálních bazénech. Největší bazén se nachází na náměstí Kurplatz. Lázeňská oblast – Kurgebiet je situována v severní části města na břehu řeky Limmat.

Baden je nejen lázeňské město, ale také místo s řadou historických pamětihodností. Za návštěvu rozhodně stojí soukromá vila příznivce umění a zakladatele světoznámé elektrotechnické firmy ABB Sidney Browna – Villa Langmatt Muzeum, kde se ukrývá jedna z nejznamenitějších švýcarských sbírek impresionistického umění. Ve vile Langmatt, kterou navrhl počátkem 20. století architekt Karl Moser, jsou k vidění vynikající díla světových impresionistů Moneta, Renoira, van Gogha, Gaugina či Cézanna.

Jak lázeňskou čtvrť, tak muzeum najdou návštěvníci severně od historického centra města. Tomu vévodí především farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1420. Milovníky sakrálního stavitelství určitě zaujme nezvykle bohatě zdobený interiér tohoto kostela.

Většina historických budov města se nachází v nejbližším okolí kostela. Severněji stojí vysoká, čtyřboká věž (Stadtturm) z 15. století, která původně chránila vstup do města a západním směrem uvidíte starý hrad (Ruine Stein). Jen pár kroků od městské věže stojí radnice, která je zajímavá především svým sněmovním sálem z roku 1497. Vitrážová okna jsou totiž vytvořena z vlajek švýcarských kantonů a celý sál je bohatě vykládán vzácným dřevem.

Hrad pochází z 11. století, v pozdějších letech byl Habsburky přestavěn na zbrojnici a pevnost. Po několik staletí byl hrad svědkem zasedání původního švýcarského parlamentu. Celý objekt byl však v roce 17121 zničen protestantskými vojsky v bitvě s přívrženci katolických kantonů.

Při vyjížďce do okolí stojí zato uspořádat výlet na hrad Lenzburg sloužící jako historické muzeum kantonu Aargau, Wettingenské opatství, nejzachovalejší švýcarské cisterciácké opatství, a muzeum Vindonissa, které prezentuje nálezy ze stejnojmenné římské pevnosti.

Necelých 10 km severně od Badenu se nacházejí vesnice Lengnau a Endingen, kde po několik století žila výhradně židovská populace. Židovská komunita v roce 1874 vesnice opustila, protože převážná část obyvatel se vrátila zpět do Basileje, z níž byli vypuzeni v polovině 14. století, nebo odcestovala do Ameriky. Dodnes jsou ve vesnicích zachovalé synagogy a hřbitov.