Palácio de Queluz - portugalské Versailles

1.4.2026 / redakce

Palác Queluz, často označovaný jako portugalské Versailles, patří k nejkrásnějším rokokovým památkám země. Nedaleko Lisabonu návštěvníky okouzlí bohatě zdobenými sály, příběhy portugalských panovníků i nádhernými francouzskými zahradami.

Asi 15 km severozápadně od Lisabonu leží městečko Queluz, které ukrývá jedinečný Palácio de Queluz, jemuž se někdy přezdívá také portugalské Versailles. I když na první pohled působí stavba velmi nenápadně, za omšelou fasádou se ukrývá snad nejkrásnější rokokový zámek v celém Portugalsku.

V roce 1747 pověřil mladší syn Jana V., Pedro, architekta Mateuse Vicenta, aby mu přestavěl lovecký zámeček ze 17. století na rokokový letohrádek. Nejdříve tak byla vybudována střední část s hudebním pokojem a kaplí. Po Pedrově svatbě s budoucí Marií I. v roce 1760 se palác rozšiřoval znovu. Velkou zásluhu na zvelebení paláce měl francouzský architekt Jean Baptiste Robillion, který k němu přistavěl Robillionův pavilon a zahrady, místo na trůnní sál a upravil hudební pokoj. Během vlády Marie I. zde měla královská rodina zvěřinec a mohla se projíždět na loďkách v kanálu obloženém tradičnímu portugalskými keramickými obkládačkami „azulejos“.

Marie I., která byla nejstarší dcerou Josefa I., žila v paláci po svatbě se svým strýcem Pedrem. Po dlouhou dobu oddaně a svědomitě plnila veškeré povinnosti královny, ale stále častěji ji postihovaly vzrůstající návaly melancholie. V roce 1788 jí zemřel syn José na neštovice a v té době přišla dočista o rozum. Trpěla vidinami a halucinacemi, její křik děsil obyvatele i návštěvníky Queluzu. Po francouzské invazi roku 1807 ji mladší syn Jan odvezl do Brazílie, kde také zemřela. 

Palác je tvořen nízkými jednopatrovými budovami, které jsou seskupeny na půdorysu jakési protažené nesouměrné podkovy, na jejíž kratší rameno navazují další stavby. Dojem jednolitosti dodává celému komplexu vybledlá růžová omítka, kterou oživují jen jednoduchá bílá ostění oken a dveří. Zato interiér paláce je poměrně honosný. Nejvýstavnější je majestátní sál Sala dos Embaixadores, jež sloužil k diplomatickým audiencím a koncertům. Na iluzivním stropě je vyobrazena královská rodina na jedno z takových koncertů. 

Nádherná je také komnata dona Quijota, královská komnata, kde se narodil a zemřel Pedro IV. Pyšní se klenutým stropem a podlahou nádherně vykládanou exotickým dřevem. Celá místnost tak budí dojem kulatosti. Výjevy, jež namaloval Manuel de Costa, zachycují příběh dona Quijota. V Hudební síni se pravidelně pořádaly opery a koncerty orchestru Marie I. Nad velkým klavírem si můžete všimnout portrétu královny.  Nádherný Trůnní sál z roku 1770 byl dějištěm nádherných plesů a hostin, ale také oficiálních návštěv. Dominují mu zlacené sochy Atlasů, které vyhotovil Silvestre Faria Lobo. Zdi tzv. Rukávové chodby (Corredor das Mangas) jsou lemovány dlaždicovými obrazy z roku 1784 představujícími světadíly, roční období a lovecké scény. 

Palác obklopují nádherné pěstěné francouzské zahrady zdobené sochami, fontánami a tvarovanými keři. V minulosti často sloužily k zábavě, často se zde konaly například hudební představení a koncerty. Vstup v neděli je zdarma.