Oslo - Akershus Slott
Pevnost Akershus patří k nejvýznamnějším historickým památkám Osla. Středověký hrad a obranný komplex již více než 700 let střeží vstup do Oslofjordu a návštěvníkům nabízí královské hrobky, historické sály i fascinující pohled do norských dějin.
Celé Oslo a především oblast Oslofjordu s přístavem, střeží hrad ze 13. století nazývaný Akershus Slott, který je nejzachovalejší středověkou pevností a hradním komplexem v Norsku. Bezpečně chrání norskou metropoli již po více než sedm století.
Pevnost společně s hradem začal budovat norský král Håkon V. Magnusson v roce 1299, ale od té doby se dočkala četných změn a rekonstrukcí. Akershus Slott byl od doby svého vzniku trnem v oku majetku chtivých Švédů, ale i jiných nájezdníků. Všichni se jej snažili zmocnit, ale pevnost dokázala odolat velkému množství tlaků. Poprvé na něj v roce 1308 neúspěšně zaútočil švédský vévoda Erik Sodermanland, který ještě téhož roku získal švédský trůn.
V roce 1527 byly obě stavby zasaženy požárem, který je silně poškodil. K nejvýznamnějším okamžikům v dějinách pevnosti patřilo obléhání švédským králem Karlem XII. v roce 1716, kterému naštěstí odolala. Král Christian IV. poté nechal pevnost přestavět na renesanční zámek s mohutnou hradbou, na níž jsou umístěna historická děla. V 19. století obranná funkce pevnosti pozbyla na významu a tak se Akershus Slott stal vojenským administrativním centrem. V dnešní době je pevnost z části využívaná armádou a z části je určena pro veřejnost. Zároveň je také hlavním dějištěm oficiálních vládních akcí.
Pevnost je dnes tvořena čtyřiapadesáti rozmanitými historickými objekty, několika muzei a obrannými prvky. Nádvoří Borggården ve středověku rozdělovala mohutná věž Vågehalsen, kterou však roku 1527 zničil požár a dnes jsou na místě patrné jen její fragmenty. Poté bylo založeno renesanční nádvoří, na němž byly vztyčeny dvě věže Romerikstårnet a Blåtårnet.
Akershus Slott uchovává mimo jiné hrobky několika členů královské rodiny, které jsou uloženy v Královském mauzoleu. To obsahuje mimo jiné také ostatky Sigurda Jorsalfara, Haakona VII. a jeho manželky Maud, Olafa V. a Marthy. V pevnosti najdete i muzea s vojenskou tematikou, jako je například Muzeum domácího odboje za II. světové války. Při prohlídce uvidíte pohádkové sály, zámeckou kapli, královskou hrobku a také modely zámku od jeho původní podoby po současnou. Snad nejkrásnějším sálem je Sál Kristiána IV., který byl v 17. století součástí soukromých komnat dánského krále a královny. V 19. století se proměnil ve vojenský arzenál a po obnově nyní slouží jako vládní recepce. Obdivovat v něm můžete krásnou tapiserii Rideskolen, kterou v roce 1650 utkal E. Lyniers podle návrhu J. Jordaiense.
Krásný je také Olafův sál (původně Severní sál), který byl v roce 1976 zrenovován a pojmenován podle norského krále Olafa V. žijícího v letech 1903 – 1991. V Romeriksově síni je umístěn krb s erbem generálního guvernéra Christophera Urna a jeho manželky. Krb byl vystavěn v letech 1634 – 1642. Po mnoha letech byl roku 1900 nalezen v jiné budově a navrácen do pevnosti. Sklepení hradu byla v letech 1500 až 1700 užívána jako žalář, jedna z kobek byla dokonce nazývána Čarodějnické doupě.