Knossos – Evansovo dědictví

Knossos – Evansovo dědictví

Jednou z nejznámějších archeologických lokalit v Řecku jsou pozůstatky minojského paláce v Knossu nacházející se na ostrově Kréta. Palác najdeme asi 5 kilometrů jižně od hlavního města Heraklionu a dnes patří k největším atrakcím ostrova. Říká se, že kdo neviděl Knossos, jako by ani nebyl na Krétě.

ZÁJEZDY NA KRÉTU NA SVĚTADÍLECH 

Údaje o prvním osídlení pocházejí již z neolitické doby, z období kolem roku 6 000 před Kristem. Pozůstatky, které jsou na místě vidět dnes, zdaleka nejsou původní. První palác, který byl v těchto místech vystavěn kolem roku 2 000 př. n. l., byl totiž zničen při zemětřesení, jež oblast postihlo v roce 1700 před Kristem. Po zemětřesení byl postaven palác nový, který vydržel do roku 1380, kdy byl opět zničen, tentokrát ohněm. 

Palác byl rozlehlou stavbou o 1300 místnostech, v dobách největší slávy jej obývalo více než 12 000 lidí. V okolí paláce žilo dalších 50 000 lidí. Celé naleziště dnes zaujímá plochu 75 hektarů, ale veřejnosti je přístupná jen část. Střed naleziště tvoří centrální nádvoří, které je asi patnáct metrů vyvýšené nad terénem a obestavěné odkrytými základy labyrintu. Na nádvoří se pořádala sportovní klání v přeskakování býků. Sportovci se museli k útočícímu zvířeti postavit čelem a přeskočit ho tak, že jej uchopili za rohy a provedli přemet. Za nádvořím leží hlavní části paláce, včetně královských komnat. Královninu síň zdobí replika fresky s motivem delfínů.

K paláci v Knossu se váže jeden z nejznámějších příběhů řecké mytologie. Jde o legendu o labyrintu, který strážil bájný Minotaurus, jenž se zrodil z nepřirozeného spojení manželky krétského krále Minoa - Pasifae s býkem. Král zrůdu s lidským tělem a hlavou býka nechal uvěznit v labyrintu pod svým palácem a pravidelně ji krmil lidskými oběťmi. Hrozivého Minotaura nakonec zabil athénský hrdina Theseus s pomocí Minoovy dcery Ariadne. Tím osvobodil Athény z krutého područí a díky němu mohli zdejší lidé konečně žít beze strachu o svůj život. 

Dlouhou dobu se mělo za to, že král Minos je pouhou legendární postavou, která ve skutečnosti vůbec neexistovala. Tato domněnka však vzala za své v době, kdy britský archeolog sir Arthur Evans objevil v Knossu minojský palác. Přivedl tak celý Knossos do povědomí světové veřejnosti. Slovo „labyrint“ je ve skutečnosti odvozeno od výrazu „labrys“, což označuje dvojbřitou sekeru. Ta byla minojským symbolem, který je vedle býků a býčích symbolů častým námětem palácových maleb. 

Při vstupu do areálu vás uvítá Evansova bysta, za níž leží tři rozměrné jámy, které patrně v minulosti sloužily jako skladiště zrní. Stavby, které jsou na nalezišti dnes vidět, jsou z větší části právě Evansovým dílem. Styl jeho prací je dodnes příčinou sporů mezi archeology, Evans totiž vykopané památky dostavoval pomocí betonu, čímž je nenávratně poškodil. Na mnoha místech naleziště je tak dnes místo dlaždic litý beton. Přestože archeolog nepříliš vhodně používal při své restaurátorské a obnovovací práci moderních materiálů, musí se uznat, že mnohé z palácových místností opravdu po jeho zásahu ožily. 

Nejzajímavějším místem je královská Trůní komnata, která je tak malá, že se na její prohlídku na centrálním nádvoří stojí velká fronta. Když ji Evans objevil, vypadala jako po bouři. Tento fakt přivedl archeology na myšlenku, že se zde musela odehrát jakási nečekaná katastrofa, například zemětřesení, které mělo za následek zničení celého paláce. V hlavní místnosti se nachází dokonce kopie původního trůnu, zřejmě nejstaršího na světě a nádherně zrestaurované fresky s motivy ptáka Noha, který je posvátným minojským symbolem. 

Symbolem Knossu jsou tzv. Rohy zasvěcení, které představují rohy posvátného býka, jenž byl někdejší ozdobou samotného vrcholku paláce. Téměř naproti rohům, se vedle schodiště vedoucího do vyššího podlaží zvaného Piano nobile nachází pozůstatky svatyní. Kromě toho se odtud naskýtá také pozoruhodný výhled na naleziště. Útroby paláce ukrývají četné kopie fresek, originály byly z bezpečnostních důvodů raději přemístěny a nyní jsou součástí expozice Archeologického muzea v Heraklionu. Největším skvostem paláce je freska s motivem Liliového prince, která je umístěna za Rohy zasvěcení. Freska je jedinečným obrazem postavy mladíka s korunou ovinutou liliemi a ptačím peřím. 

Pokud si budete chtít prohlédnout naleziště i okolní město, počítejte, že vám to zabere alespoň dvě hodiny. Jestliže navštívíte Knossos v létě, nezapomeňte na pokrývku hlavy a láhev vody. Naleziště se rozkládá pod otevřeným nebem, stín zde tak nenajdete. V létě tu navíc bývá plno, proto je nejvýhodnější přijet brzy ráno nebo naopak později odpoledne – během hlavní sezóny bývá otevřeno až do západu slunce. Prohlídku naleziště můžete absolvovat sami, nebo s odborným výkladem. Cena se odvíjí od délky trasy a početnosti skupiny. 

- jap -

Předchozí články z Řecka: 
Kalymnos - ostrov mořských hub 
Evia - zapomenutý kraj 
Siros - centrum souostroví Kyklady  
Patmos - egejský Jeruzalém 
Mramorový Paros 

Článek byl zobrazen 9 523 krát.