Kvarnerská riviéra a ostrovy

Kvarnerská riviéra patří do většího celku, kterým je poloostrov Istrie. Rozkládá se na jeho východním pobřeží, které omývají vody Rijeckého a Kvarnerského zálivu. Kvarnerská riviéra je úzká část pobřeží, nad kterým se vypínají svahy masivu Učka a dále Velebitu. Při pobřeží leží řada letovisek, která jsou využívána k rekreaci již více než sto let.

Samotná Kvarnerská riviéra začíná na jihu poměrně mladým letoviskem Duga Uvala a končí Opatijí, což je věhlasné lázeňské město s dlouholetou tradicí. Pobřeží má výrazně jiný ráz než sousední Istrie a než Dalmácie. Pokud jde o cestovní ruch, nejsou zde velké turistické aglomerace, které běžně najdeme na západoistrijském pobřeží. Letoviska jsou spíše menší a mají poklidnější ráz a jsou zaměřena především na rodinnou rekreaci.

V proslulé Opatiji, vystavěné v lázeňském výstavním stylu konce minulého století, se kdysi scházely významné osobnosti politiky a kultury jako například císař František Josef, Gustav Mahler nebo A. P. Čechov. Před 1. světovou válkou to bylo módní letovisko Rakousko-Uherského mocnářství a dodnes zůstává jedním z nejoblíbenějších pro své velmi příznivé klima. Všechna místa na této riviéře získala oblibu především pro zimní pobyty a právě v zimě se tu scházela aristokratická smetánka z celé Evropy.

Smutnější období zažila riviéra po první světové válce, kdy se Itálie zmocnila skoro celé Istrie včetně Kvarnerské riviéry. Místní střediska ztratila ze svého aristokratického lesku a přišla tak o dřívější bohatou klientelu. Po 2. světové válce se však toto území opět stalo součástí Chorvatské svazové republiky v rámci Jugoslávie. Výjimku tvořila jen malá část na severu, která byla přiřazena ke Slovinské svazové republice. Hlavní letovisko Kvarnerské riviéry – Opatija poté navázala na starou tradici a do oblasti přicházeli noví klienti.

Kvarnerská riviéra patří pro svou polohu k vyhledávaným letoviskům s příjemným podnebím a bohatou středomořskou vegetací. Je však limitována jen úzkým pruhem pobřeží, kde není příliš místa pro další novou výstavbu. Popularita tohoto místa a především rozmach cestovního ruchu však vyvolal obnovu stávajících letovisek a v menší míře i stavbu nových středisek jako například Rabac, který se prudce rozrostl. Dostatku prostoru využívají i nové kempy, které vznikly v krásném přírodním prostředí nového letoviska Duga Uvala, které ve výstavbě nic neomezuje.

Pro svou bohatou historii a nádherné přírodní podmínky se všeobecně předpokládá, že tato oblast je pro cestovatele finančně náročná, ale není tomu tak. Samozřejmě luxusnější hotely a jejich služby se pohybují ve vyšších cenových relacích, ale je poměrně snadné si zde najít a vybrat jednodušší formy ubytování. Pokud se spokojíte se skromnějšími podmínkami, pak není cenový rozdíl mezi Kvarnerskou riviérou a ostatními oblastmi příliš velký.

V severní části riviéry je koupání trochu omezeno nepříliš velkými rozměry pláží a koupališť, která jsou často součástí hotelových zařízení. Většina pláží s hrubým pískem a drobnými oblázky je velmi hezká. Naproti tomu jsou jižní letoviska proslulá svými výbornými podmínkami pro koupání na příjemných plážích s oblázky a hrubým pískem. Pláže jsou tu místy i uměle rozšířeny. Je možné tu provozovat nejrůznější sportovní aktivity a vedou především vodní sporty od potápění, přes jachting a jízdu na vodních lyžích až k podmořskému rybolovu.

Právě jih Kvarnerské riviéry se vyznačuje kvalitním životním prostředím. Dokazuje to výskyt vzácné fauny, protože tu volně žijí supi, sokoli, orli a jiní zástupci pernaté živočišné říše. Dalším ukazatelem, který podporuje vzrůstající oblibu této oblasti je velmi rozmanitá vegetace se subtropickými a středomořskými druhy ve zdejších zahradách a parcích včetně nádherných lesů na svazích Učky nad riviérou. Právě díky masívu Učky vděčí oblast za mírné podnebí a za fakt, že zadržuje nepříznivé povětrnostní vlivy z drsnějšího vnitrozemí.

Horský masív Učka je skvělým prostředím pro krátké či delší vycházky  v krásné přírodě zdejších jehličnatých lesů plných vůně pryskyřice. Milovníci náročnějších výstupů mohou vystoupit až na nejvyšší vrchol Učky, horu Vojak (1 396 m). Za námahu se zde nabízí nádherný rozhled, jeden z nejkrásnějších v širokém okolí, když jsou vidět italské Dolomity, slovinské Julské a Kamnické Alpy. A komu se nechce až tak vysoko, může využít množství značených tras k neméně příjemným výletům do těchto hor.

Turisté v této oblasti najdou bohaté možnosti zajímavých výletů do přilehlého vnitrozemí Istrijského poloostrova, na ostrovy Cres či Krk a nelze opomenout krásy národního parku Risnjak. Atraktivní jsou také lodní výlety do nepříliš vzdálených Benátek spojených s prohlídkou tohoto zajímavého města. Výchozím bodem všech výletů bývá obvykle Opatija.

Kvarnerské ostrovy 

Skupina velkých Kvarnerských ostrovů se rozkládá v severní části Jaderského moře, v oblasti Kvarnerského a Rijeckého zálivu. Ostrovy nabízí dobré podmínky pro rekreaci, dostatek ubytovacích kapacit, překrásnou přírodu, pěkné pláže, dostatek kulturních a historických zajímavostí. Pobyt na ostrovech navíc zpříjemňuje pohodová atmosféra a klid.

Kvarnerské ostrovy se táhnou od mysu Kamenjak na jižním konci Istrijského poloostrova až po Ljubačskou úžinu na jihu. Kvarnerské souostroví se dělí na vnější a vnitřní ostrovní pás. Vnější pás je tvořen ostrovy Cres, Lošinj, Unije, Susak, Ilovik a několika dalšími menšími ostrůvky. Vnitřní pás tvoří velké ostrovy jako je Krk, Rab, Pag a malé ostrůvky Goli Otok, Grgur a další. S výjimkou Pagu, se mohou všechny zmíněné ostrovy pochlubit dlouhou tradicí rekreace. Naštěstí na nich nedošlo k masovému rozvoji turistiky, který bývá spojen s přehnanou výstavbou ubytovacích kapacit.

Dnes nabízí Kvarnerské ostrovy skvělé podmínky pro cestovní ruch. Celá oblast se vyznačuje příjemným podnebím s teplými léty a mírnými zimami. Před studenými vnitrozemskými větry jsou ostrovy chráněny pevninskými horskými masívy Učka a Velebit. I když to na první pohled nevypadá, ostrovy jsou porostlé bujnou vegetací, vynikají neporušenou přírodou a jejich povrch pokrývají ve velké míře parky a lesoparky, které jsou na mnoha místech dokonce chráněny. Lesy na některých ostrovech byly založeny úmyslně člověkem přibližně před stoletím. Kromě bohatství rostlinných druhů nabízí Kvarnerské ostrovy také rozmanitý svět fauny. Vyskytuje se zde na 1300 živočišných druhů a ostrovy Cres, Krk a Rab drží dokonce prvenství ve Středomoří, co se živočišných druhů týče.

Ostrovy jsou tedy dosti pohostinné, pustina se nachází pouze na severovýchodě. Bohužel však neoplývají dostatečným množstvím zemědělské půdy. Vedle pěstování vinné révy a oliv zde převládá pastevectví ovcí. Setkat se na ostrovech můžete s kamennými zídkami tzv. gromačemi, které v minulosti tvořily hranice zemědělských pozemků. Ohraničovaly také soukromé pastviny a sloužily k ochraně obdělávané půdy. Fungovaly totiž také jako zábrana před nepříznivými povětrnostními vlivy. Kvarnerské ostrovy jsou proslulé také svými víny špičkové kvality, jejichž ochutnávku byste během pobytu v oblasti rozhodně neměli vynechat. K těm nejznámějším patří bílé víno Vrbnik produkované na východním pobřeží Krku, nebo červené víno Trojišćina z ostrůvku Susać.

Pobřeží jsou lemovány příjemnými plážemi omývanými průzračně čistým Jadranem. Ostrovy jsou posety množstvím starobylých měst a osad, které se mohou pyšnit dlouholetou historií.  Většina letovisek na ostrovech nabízí kvalitní zázemí a perfektní služby. Samozřejmostí jsou dnes také možnosti sportovního, kulturního a zábavního vyžití. Díky své výhodné poloze a pohostinnosti místních obyvatel jsou Kvarnerské ostrovy často vyhledávaným cílem turistů z nejrůznějších koutů Evropy.

Ostrovy Krk a Pag jsou mosty spojeny s pevninou, oproti tomu ostrovy Lošinj a Cres spojuje most mezi nimi samotnými. Původně byly tyto dva ostrovy spojeny pevninskou šíjí, kde byl později prokopán průplav Osorski tjesnac. Pro celé Kvarnerské souostroví je velmi důležité město Rijeka situované v Kvarnerském zálivu, které slouží jako hlavní dopravní uzel. Řadí se k nejdůležitějším námořním přístavům Chorvatska a zajišťuje trajektové spojení na řadu ostrovů.

Průmysl je na ostrovech zastoupen jen minimálně, životní prostředí jím tak není ovlivňováno. Jediným průmyslovým podnikem je ropný přístav a chemické závody na severozápadě ostrova Krk. Ani jeho provoz však podle dosavadních zjištění nemá negativní vliv na životní prostředí v oblasti.