Špilberk – žalář národů

Stejně tak, jako k Praze neodmyslitelně patří Pražský hrad, Brno si zase nedovedeme představit bez hradu Špilberk. Již po více než 7. století pyšně dominuje celému městu i širokému okolí. O jeho výstavbu se zasloužil český král Přemysl Otakar II. a v dnešní době je Špilberk jednou z nejvýznamnějších brněnských historických památek.

Založení hradu Špilberk se datuje do 13. století a původně měl sloužit jako sídlo vládců Moravy. Čeští panovníci se zde však vyskytovali spíše příležitostně. Až ve 14. století se stal sídelním hradem moravských markrabat z rodu Lucemburků. V průběhu staletí se však jeho úloha měnila a ne vždy měl jen obrannou funkci. Postupem času se z něj stala barokní pevnost, ve které byl zřízen jeden z nejtěžších žalářů rakouské monarchie. Špilberk byl nazýván „žalářem národů“ a vznikly zde i vojenské kasárny.

Hrad se tyčí na nepříliš vysokém skalnatém vrchu v nadmořské výšce 290 metrů. Nejstarší doložená písemnost o jeho existenci pochází z roku 1278, kdy se v jeho prostorách konal sněm. Za nejvýznamnější kapitolu v dějinách hradu se považuje období vlády Lucemburků Jana Jindřicha a jeho syna Jošta, kdy hrad procházel obdobím rozkvětu. Po jejich smrti začal Špilberk ztrácet funkci rezidenčního hradu a nabíral na vojenském významu. Jeho nová funkce se projevila hlavně za husitských válek a během bojů českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem. Korvínovi se nakonec podařilo vyhnat českou posádku hradu a získat tak vládu nad celou Moravou.

Od počátku 15. století upadal význam hradu a ten začal postupně chátrat. Naštěstí jej zachránili moravští stavové, když Špilberk odkoupili a následně prodali městu Brnu. V roce 1620 byl však městu zkonfiskován majetek a historie se začala opakovat. Po dalším období chátrání vzrostl význam hradu následně až roku 1645, kdy odolal 3 měsíčnímu dobývání švédských vojsk. Tato výhra jej zachránila a dostala opět do popředí zájmu. Od 18. století byla z hradu vybudována nejmohutnější a také nejvýznamnější barokní pevnost na Moravě.

Součástí hradu bylo i pevnostní vězení, kde kromě trestanců z řad obyčejného lidu bylo vězněno i několik vysoce postavených vojenských osobností. V roce 1783 bylo pevnostní vězení přeměněno na vězení civilní pro nejtěžší zločince. Vězni bývali umisťováni do hromadných cel, které byly vybudovány v dosud jinak málo využívaném prostoru pevnostního systému neboli kasemat.

Také v době 1. světové války zde byli zavíráni odpůrci rakouského režimu a čeští vlastenci. Pro některé byl Špilberk dokonce jen přestupní stanicí na cestě do některého z koncentračních táborů. V letech 1939 – 1941 prošel hrad rozsáhlou úpravou na kasárny podle velkoněmecké ideologie. Vojenská éra skončila na Špilberku teprve roku 1959, kdy jej definitivně opustila československá armáda a bylo zde zřízeno Muzeum města Brna.

V současné době si můžete na Špilberku prohlédnout několik stálých muzejních expozic. Tyto expozice si společně s kasematami každoročně prohlédne více než 100 tisíc návštěvníků. Kasematy patří mezi nejnavštěvovanější atrakce na Špilberku a probíhá zde stálá expozice barokního pevnostního stavitelství a vězeňství josefínské doby. Jednou z dalších stálých expozic je například „Špilberk – od hradu k pevnosti“, kde vám budou přiblíženy jednotlivé etapy stavebního vývoje Špilberku, od jeho vzniku až do současnosti. Prohlédnout si můžete také středověké i novověké archeologické nálezy. Třeba v přízemí západního křídla odkryl archeologický průzkum část základů mohutné válcové věže.

Hojně navštěvované jsou i expozice s názvem Špilberk – žalář národů, Brno na Špilberku, Od renesance po modernu nebo O nové Brno. Na hradě máte možnost si dále prohlédnout lapidárium, zvonkohru, hradní studnu, barokní lékárnu či kapli. Zajímavostí je stálá expozice o historii a současnosti ohňostrojového umění pod názvem Vulcanalia.

Foto: ohňostroj nad Špilberkem

Pokud zdoláte 103 schodů a vyjdete na rozhlednu nacházející se v nárožní věži hradu, budete odměněni nádherným výhledem na jihomoravskou metropoli se všemi jejími dominantami. Při dobré viditelnosti je možné zahlédnout siluetu Pálavy nebo Vilu Tugendhat patřící pod ochranu organizace UNESCO. V letních měsících hrad ožívá četnými kulturními akcemi, konají se zde vystoupení, koncerty, divadelní představení nebo historická klání. Na své si proto na Špilberku přijdou jak děti, tak i dospělí.